Vrchnostenské artikule

pro panství úsovské z r.1690


Vzato ze starého opisu nalezeného v rodině starého vyslaného z Lipinky jménem Jana Rendy, jenž se narodil v létech 1770-1780 a zemřel v letech 1850 - 1852. Jakub Lolek : Kronika panství úsovského (rukopis).

Jakub Lolek a "Kronika panství úsovského"

Jakub Lolek Učitel,spisovatel a vlastenec Jakub Lolek se narodil 25. července 1845 v Lipince.Jako učitel působil na Konicku, později v Paloníně a nakonec ve Zvoli. Psal o dějinách severní Moravy, sbíral pověsti,popisoval život na vesnici devatenáctého století, organizoval vlastenecký život na severní Moravě. Na sklonku života,koncem roku 1915 dopsal "Kroniku panství úsovského", která zůstala v rukopise a takto ji věnoval a odevzdal poslanci Moravského zemského sněmu, později vlivnému prvorepublikovému politikovi za agrární stranu, Kuneši Sonntagovi. Autor Jakub Lolek zemřel brzy nato, 7.ledna 1917. První světová válka, ani první republika natož následující epochy a nakonec i osud Sonntagovy rodiny , příliš nepřál tomu, aby se "kronice" někdo věnoval. Rukopis "Kroniky" se vynořil někdy po roce 1990, kdy jej rodina Sonntagova předala panu Janu Motlíčkovi z Úsova.

Kronika má zhruba šestset rukopisných stran a obsahuje mnoho zajímavých informací jak o úsovském panství, tak i o jeho okolí, v časovém rozmezí od , podle jeho slov, "pravěkého zášeří" až po revoluční události v polovině 19.století. V následujícím je uveden text údajného opisu vrchnostenských artikulí, nalezeného v Lipince.

Okolnosti a doba vrchnostenských artikulí



Uvedené artikule jsou vydané v roce 1690 pro panství úsovské, které tehdejší kníže Jan Adam I. z Lichtenštejna spravoval s mnoha jinými majetky v Čechách , na Moravě a Rakousku. Vlastnil též panství zábřežské, a tedy i obec Dubicko. Jan Adam I. je podle mého mínění nejspíš autorem nějakého rámcového pokynu , ze kterého jeho úředníci na jednotlivých panstvích vytvořili dokument pro jejich konkrétní podmínky. Zde uvedené artikule pro úsovské panství byly nejspíš ve velmi podobné formě vypracovány i úředníky zábřežského zámku pro panství zábřežské. Jen v textu uvedená místní jména Úsovska by se změnila na jména ze Zábřežska.

Já jsem je opsal z kopie rukopisu kroniky (*1), která není příliš dobře čitelná, nevylučuji nějaké špatně přečtené slovo. Upravil jsem jen číslování odstavců, které bylo původně zpočátku arabskými a později římskými číslicemi.

Vrchnostenské artikule byly něco jako zákoník a souhrn předpisů pro poddané a jejich nebližší nadřízené, t.j. rychtáře, starší (radní), hajné a podobně. Artikule se předčítali pokaždé při obnově úřadu rychtáře a při podobných příležitostech.

Autor zmíněné kroniky panství úsovského, Jakub Lolek, píše , že těchto 30 ( je jich 31 , protože artikule mají dvakrát článek označený číslem 19 ) artikulí "nás velmi podrobně a názorně uvádí do života poddanského a jasně osvětluje ono člověčenství - nevolnictví sedmnáctého století". Končí : " Věru, býti rychtářem v dědině a nemoci se této povinnosti nějak čestně zbaviti, toť úřední martirium a také jím skutečně bylo!" (*1).

Jan Adam I. Ondřej z Lichtenštejna

Hans Adam Bohatec Jan Adam I. Ondřej (Johann Adam Andreas; 16. srpna 1662 Brno - 16. června 1712 Vídeň) byl třetí lichtenštejnský kníže. Ačkoliv byl císařským tajným radou,nikdy nepřijal žádný císařský úřad. Byl finanční expert, kterému říkali "Hans Adam Bohatec". V roce 1699 získal panství Schellenberg a v roce 1712 hrabství Vaduz. Tato dvě území později vytvořila současné Lichtenštejnské knížectví(*W).

Kromě spravování rozsáhlého rodového majetku Lichtenštejnů od roku 1684, byl též mecenášem, sběratelem umění a stavitelem významných budov a monumentů ve Vídni.Jan Adam I. mimo jiné stavěl a opravoval kostely na svých panstvích.V roce 1710 došlo i na přestavbu dubického kostela na kterou vrchnost - tedy Jan Adam I. a zřejmě i jeho následovník - věnovala 654 zlatých, což bylo asi 22% z celkové částky (tehdejší farář, Jan Zlatoústý Kristely, věnoval 723 zlatých ! , farníci 900 zlatých) (*2). Přestavba trvala celých 31 let.

V roce 1690, tedy v době údajného vydání artikulí,se dokončovala přestavba úsovského zámku. V předchozích letech, za třicetileté války, v roce 1643, byl úsovský hrad i s městečkem vypálen a Jan Adam I., při jedné ze svých návštěv Úsova, rozhodl o jeho opravě a stavbou nového barokního třípatrového zámeckého paláce mu dal dnešní podobu. Než se tak stalo, vybudoval do něj z Veleboře vodovod, který uváděl tamní lidi v úžas, protože se jim zdálo,že voda teče do kopce. Již dříve, v roce 1685, nechal opravit i votivní kostelík sv.Rocha za Úsovem, který nechala postavit jeho babička, kněžna Anna původem z Boskovic, jako poděkování Bohu za konec morové rány v letech 1622-25. I ten byl zničen Švédy za třicetileté války. Byla to tedy doba pro poddané na úsovsku velmi náročná. Hlavně přestavba zámku jim přinesla spoustu nových povinností.

Úsovský zámek nebyl trvalým sídlem Lichtenštejnů, byl jimi využíván jen příležitostně. Sloužil hlavně jako správní sídlo úsovského panství.

Jan Adam I. zemřel v roce 1712, bez přímých dědiců, v době dostavby rozsáhlého barokního zámku u Lanškrouna, který měl sloužit jako knížecí sídlo Lichtenštejnů. Stavěl se podle plánů Domenica Martinelliho , stejného architekta, jako u úsovského zámku. Novostavba za dva roky poté vyhořela a po několika pokusech o dokončení z ní dnes zbyla jedna rohová věž, která je dnes dobře viditelná při jízdě vlakem ze Zábřeha do České Třebové, na kopci mezi Rudolticemi a Lanškrounem. Památka na ambice Jana Adama I.


Vrchnostenské artikule



Já Jan Adam Ondřej, kníže z Lichtenstejna, pán na Mikulově,Břeclavě,Valčicích,Zábřehu,Úsově atd. Jeho Milosti císaře římského,českého a uherského krále rada atd. známo činím tímto listem všem lidem poddaným mým z městečka Úsova a všech vesnic, jak by se jeden každý z vás chovati měl, nařizuji.
I.
Předně tomu chci a přísně poroučím, abyste všickni s manželkami, dítkami a čeládkou svou každé dni sváteční, jak nedělní tak i jiné svátky zasvěcené, od církve všeobecné římské katolické í od správcův církevních vyhlášené, do kostela ke mši sv. kázání slova Božího chodili a tu až do skonání služeb Božích setrvali a slovo Boží, kteréž se k vám k spasení duší vašich od kněží mých jak při Úsově v městečku, v Medli, v Hradečné a v Šumvaldě káže a předkládá, jinam přes pole za ponaučením bludným se neutíkali a pod varováním skutečného trestání v ničemž se jinšími knězi nespravujíce, pilně, bedlivě, nábožně poslouchali a prací svých hmotných robotných zanechali.

Item v čemž rychtářové a jiní přísežní na sobě dobrý příklad dáti a na to bedlivý pozor míti, jest-li by který služeb Božích, jak mše svaté tak kázání od počátku až do konce nevytrvali aneb přinejmenším z jednoho každého domu jedna osoba v kostele se najíti nedala anebo našlo by se při tom , že by který hospodář , maje do chrámu Božího jíti, mezi tím do šenkovního domu šel, tam pil, hrál anebo bezprostředně po polích se toulal, neukázal-li by slušné příčiny, čímž by vymluven býti mohl, bez milosti vězením, totiž kladou, aby trestán a odtud propuštěn nebyl, až by se zaručil jednu libru vosku k témuž kostelu , ku kterému muž přísluší, za pokutu dáti, a to pokaždý, kolikrátbykoliv muž se toho dopustil anebo v kostele při službě boží se nacházeti nedal.

Item a kterýžby šenkýř toho se dopustil, že v čas služby Boží by jaké pití na řád dával anebo hry přehlídal, podobnou měrou hospodář s hostem aby podniknouti povinen byl. Rychtářové se vší pilností toho šetřiti mají, kterýžby se tak čeho dopuštěli, anebo do kostela v čas nedělní neb sváteční se najíti nedali, o tom ihned při městě Úsově úředníku mému a v Medli , v Hradečné , v Šumvaldě kněžím o takovém každém známost se dáti, také do obzvláštního rejstříku zapisováni býti mají a pokuta ta žádným způsobem jim prominuta aby nebyla.

Item též posty abyste pilně zachovávali a žádné maso v pátek a v sobotu a přes celý post a jiné zapovězené dny nejídali. Jestliže pak by se toho kdo dopustil a v dotčené dny maso jedl, ten každý má do kostela deset liber vosku pokuty dáti a vězením dvě neděle jakožto neposlušný a protivník přikázání církve svaté trestán býti.

II.
Také vám rychtářům a starším přísně poroučím,a to míti chci, na to dobrý a obzvláštní pozor abyste měli, každý z sousedův své roli aby sám osíval buď jaří nebo zimní a nic pustého aby nezanechával. Jestliže by se pak který vydařil, že by z gruntu svého kteréžkoliv trati neosel,tech rychtáři a starší jeho na zámek postavte, poroučím. Já takového nedbalce svého dobrého dostatečně ztrestati dám a vy mnozí rychtářové, majíce jiným to přetrhovati, sami se toho dopouštíte a poddané chudině shrabáte. Než jestli z vás který se toho mimo tuto zápověď mou více dopustí, nechť se na to bezpečí, že ho čtvernásobně pokutou jiným k výstraze pokutovati a ztrestati poručím.

III.
Také vám všem vůbec i jednomu každému o tom dostatečně poroučím, úředníka mého vám po ten čas představeného abyste ve vážnosti měli a což vám poroučí a vzkazuje, buďto ústně, skrze psaní , anebo posli k dobrému mému , to abyste hned beze všech odtahův , ničím neprohlídaje ani se čím vymlouvaje , vykonávali. Pakli by který rychtář, konšel nebo kdo vůbec podle poručení a rozkazu jeho se nezachoval, toho každého jako neposlušného úředník můj podle poručení mého bude věděti jak skutečně trestati a pokutovati.

IV.
Dále i od vás míti chci, abyste rychtáře, konšely a jiné osoby vám na místě mém v úřadech vystavené ve vážnosti měli a jejich soudy aby žádný nepohrdal, než co oni spravedlivě podle náležitosti soudí, to aby každý držel a podle toho se také choval.

Item jakž pak se trefuje, že někteří lehkomyslní ožhralci časem nevážně a zpurně k rychtáři a osobám úředním se chovají a v tom ani úřadu jim ode mne svěřeného nešanují, takovým všem hned přístně, aby se toho žádný nedopouštěl více, přikazuji pod skutečným trestáním.

V.
Též i vám, všem rychtářům a konšelom o tom poroučím a tomu chci, jakož se to mnohdykráte stává a přichází,že někteří nevážní od lidí statky jejich kupujíce vymluví se anebo v městě neb jinde peníze vypůjčí a potom lidem neplatí, jestliže by se který a takový v některé dědině našel a lidi za sebou neplatíce mu přivozoval a věřitelé jeho na dědinu přijdoucí jej před rychtářem a staršími obešlouc obžalovali a oni vyslyšíce obě strany,nebyl-li by dluh na odporu, hned toho dlužníka k zaplacení , nečekajíce obzvláštního poručení z zámku skrze cedule, vězením aby přidrželi a lidem dluhy spravedlivé daremných trmácek a meškání nečinili a na zámek, moha to doma spokojiti, však tak, abyste žaloby jedné na druhou nepřijímali a sobě v rozepřích zmatku nečinili.

VI.
Tolikéž vám rychtářům a starším o tom pod nemilostí přikazujíc poroučím, co se zlodějstva, mordův a jiných hříchův proti Pánu Bohu týž na poctivosti hanění, jeden druhému pohrůžek činění a jiných těm podobných hříchů a nepravostí dotýče, kterýchž se proti Pánu Bohu všemohoucímu často a zhusta mezi lidmi bohaprázdnými a bezbožnými trefuje a stává, toho rychtářové a starší aby nic na dědinách pokoutně nerovnali, ale na zámek takové ručili a úředníku mému podávali. Jestliže by pak v které dědině co se toho stalo a rychtář to s staršími srovnali a zatajili, takové bych musil jako ty, kteří proti závazkům svým o poručení vrchnosti činili, dostatečně poručiti trestati.

Item než co se menších věcí , totiž od škody, bez kterýchž mezi sousedy časem býti nemůže a jiné těm podobné věci, což se poctivosti a hrdla nedotýče, o tom vám všem rychtářům a starším poroučím, to abyste na dědinách mezi sousedy pokojili a srovnali. A jestli by pak se tak nevolně našel a rychtáře i starší v tom opovrhl a tak malou věcí mne, neb správce mého zaneprázdňoval, bude o to skutečně trestán a pokutován.

Item smilstvo a cizoložstvo a jiné nečistoty, božskými i světskými právy tuze a pod zatracením duše i těla zapověděné, aby se toho žádný jak z poddaných mých tak i čeládka jejich nedopouštěla, přísně se ode mne zapovídá, nebo bylo-li by co toho na některým nesvobodným shledáno, tedy jiným ku příkladu na hrdle trestán bude. Pakli by se toho svobodný dočinil, půlléta vězením a metlami trestán býti má, kromě té pokuty, kterouž já jakož vrchnost sobě z moci mé sám zůstavuji.U kterého hospodáře takový hřích spáchán bude, buďto že by dcera jeho se zmrhala, aneb syn s jinou se toho dopustil, tehdy ten každý hospodář, že na své děti pozor nedal, pokuty padesáte kop míšenských dáti povinen bude a oni vedle výš psaného vyměření trestáni býti mají, což i o čeládce při stavení obojího pohlaví rozumíno býti má.

Item otcové matky ani kteří jiní přátelé synův aneb dcer na cizí grunt ženiti aneb vdávati ani k manželství zamlouvati bez vědomí a povolení vrchnosti nemáte pod pokutou deset kop míšenských.

VII.
Strany platův všelijakých, kteréž lidé mi a předkům mým od starodávna i berny Jeho milosti císařské aneb k zemi povinni jsou, kteréž rychtářové s staršími vybírati a na zámek časně donášeti mají,to ihned od vás skutečně míti chci, abyste takové všecky platy a úroky včas donášeli a odvozovali a kteřížbykoliv z rychtářů takové platy po čase vyměřeném nepřinesli, toho úředník má poručiti do vězení dáti a z něho nepustiti, až by dvě kopy pokuty složil a taková pokuta žádnému prominuta býti nemá.

VIII.
Frejmarků o grunty, koně,krávy,telata,ovce,rozličné věci v krčmách a na polích aby nebývalo i toho hned na krátce míti nechci, též aby žádný bez vůle mé aneb úředníka mého gruntův mých neosazoval, až ode mne k tomu povoleno míti bude. A pakliby se kdo z toho vytrhl, rychtář a starší o tom aby úředníku mému oznámili, bude se viděti každému jak zachovati, aby k tomu, kdož koupí, to zase odňato bylo a kdož by prodal, aby pokuty padesáti sáhův drev udělati povinen byl.

Item tolikéž vám přísně předkem rychtářům a starším poroučím o tom, abyste pozor na to měli, jakž někteří nedbají svého dobrého, rolí, lúky, lesy rozzastavují anebo odprodávají, abyste vy rychtářové s staršími na to pozor měli a kdož by se takový , kterýž by pozastavoval a odprodával,nalezl, o takovém abyste hned úředníku mému oznámili, má se k tomu, kdož by půjčoval anebo kupoval to zas odníti a takové oba dva, kupce i prodavače do vězení dáti a jich odtud nepouštěti, až by dvojnásobní sumu, jakž bylo koupeno aneb zastaveno bylo složiti.

IX.
Tolikéž vám o tom poroučím , s tím samým důrazem vám připomínajíce, so se prodeje gruntův a dvorův dotýče, jak se to trefuje, že jedni druhým prodávají, aby žádných výminek buď na obilí nebo na jatce nevyměňovaly než kdo prodati má, aby se vším prodával, nebo prodati dráže může a ten, kdo koupí, aby se volněji živiti mohl.

Item co se pak dotýče těch nedbalých nepilných hospodářův, jichž se velmi zhusta a mnoho nachází, kteříž na nejvýše grunty své skrze nepilnost svou a v krčmě časté pití a žraní spouštějí, tak že mnozí gruntové skrze takové nepilné hospodáře na spadení a oboření se nacházejí a snad s takovým jejich hospodářstvím, kdyby se jim to nadále přehlídalo a trpělo, v nic by ti gruntové přijíti museli. Protož vám všem rychtářům v jednej každé dědině o tom dostatečně a pod nemilostí poroučím a přikazuji, abyste na takové nepilné hospodáře hned, neprodlévajíc nastoupili a je k tomu přidrželi, aby jeden každý grunt svůj, déle neodkládaje opravoval. Tolikéž jestli který z vás rychtářův a kterém sousedovi ví, jakž jich zhusta jest, že více krčem a ožírání než-li hospodářství hledí, toho též ať žádnému netrpí a nepřehlídají. Jestliže by pak na takovém napomenutí rychtářův, který málo dbajíce,spravování gruntu svého zanedbal a takového žraní přestati nechtěl, každý rychtář žádnému v tom nefolkujíc ani jim toho přehlídajíc, o takovým každým věděti úředníku mému neprodlívaje dej, poroučím.Já takového nedbalého, nepilného svého dobrého tak trestati jiným k výstraze dám a rychtářové, jestli jestli jim to dále prohlídati budete, trojnásobně více vás pokutovati a trestati poroučím.

X.
Jestliže by se pak mezi vámi který našel, že by sády anebo kameny hraničné vyvaloval, pryč odnášel, jakž se to od nevážných lidí časem časem dějě a stává, takového každého pokutou a řízením zemským vyměřenou ztrestati a zpokutovati na hrdle dám.

Item ze strany těch zlolejčných a nevážných lidí, kteříž tak nevážně ožerouce se, hromují a přísahají, v tom Pána Boha se nebojíc ani dobrých a pobožných lidí, kteříž tak nevážně se nestydíc i pro kteréž to jejích nevázané zlořečení a toho jim déle přehlídání, mohl by Pán Bůh spravedlivě i jiné pro ně hrozně v hněvu svém trestati, i v tom vám všem rychtářům takto přísně a pod nemilostí vykazuji a poroučím, abyste na to zvláštní přísnost i pilnost měli a jakbyste kterého takového člověka hromovati neb přísahati bezprostředně uslyšeli, abyste hned takového proto trdlicí dostatečně trestali. A rychtář aby ho z té trdlice nepouštěl , leč jemu pokuty 5 groší položí a té pokuty nemá rychtář žádnému promíjeti, nechce-li sám větší pokutou trestán býti.

XI.
Co se pak ohňův dotýče, to jeden každý v domě svém dostatečně opatř, aby topení i jiné všecko a kdejaká světla bývají, v bezpečnosti byly, na všelijaké světlo pod skutečným trestáním dobrý pozor dajíc, bez lucerny buď do maštale nebo chlívův nikam nechodíce. Tření lnu a konopí sušení v domích se přísně zapovídá, než v pazdernách aby se sušilo pod pokutou jedné kopy míš. a rychtář s konšely ke komínům aby každý čtyry neděle bedlivě dohlídali a kdežby jaké u koho nebezpečenství spatřili, tomu hned topiti aby nedali, až to zpraviti dá. Pakli by toho opraviti zanedbal, tehdy rychtáři takového do klády dej a jeho z ní nepouštěj, až to opraviti dá. Jestliže by pak od koho skrze neopatření oheň vyšel a škoda se lidem stala, k takovému každému jako k jinému paliči saženo a přikročeno býti má.

XII.
Povalečům, kteří nic nedělají, jenom po krčmách sedouce pijí, v tom vám přikazuji a poroučím, aby jich žádný krčmář ani jiný nepřechovával ani je v čem fedroval, pod skutečným trestáním.

Item jestliže by o kterém zloději neb jiným škůdci zemským zvěděno bylo, aby honěn byl a ku právu dodán a žádný z vás aby ho u sebe nepřechovával proti pořádku zřízení zemského. A pakli by v které dědině takové přechovávali, muselo by se tomu rozuměti, že s nimi v jejich hříších spolek má, kdož by takový se našel, jednostejnou pokutou s nimi trestán bude a ponese.

Item jakož pak se to časem trefuje a sestává, že někteří nevážní lidé v jiných krajích koně, herky i jiný dobytek kradou, sem na to panství přihánějí a mnohdy kráte ve vsech a na poli prodávajíc trhy sobě zasahují, o tom vám rychtářům takto poroučím, abyste na to pozor dobrý měli, jestliže by se taková věc na dědině trefila, a takový který koníř anebo kupec něco toho přivedouc prodati chtěl, to aby jemu nijakž dopuštěno nebylo, leč prve rychtář se staršími takovou věc na úředníka vznesouc , jemu o tom oznámí, jestliže by pak kdo přes to bez dotázání co toho koupil a potom skrze to k nějaké těžkosti přišel, již to sám vinen býti musí a k tomu skutečně trestán že z gruntů mých vykázán bude.

Item též všem vám přísně zapovídám z strany dobytkův, abyste žádných velkých ani malých , žádný nikam bez opovědění se v tom prvé úředníku mému neprodávali. Ale vy mnozí až posavad na takovou zápověď a poručení mé málo a zhola nic nedbajíc, jste sobě v žert obrátili a mnohý, kdež se vám dobře zdálo a líbilo, neopověděvši se v tom, jste takové dobytky prodávali. A zvláště vy mnozí rychtářové , majíce nad poručením obzvláštní ruku držeti a jiným to přetrhati nechcete a tak na sobě zhoršení dáváte. Protože o tom konečně vězte, jestliže se kdo toho dopustí více a jaký dobytek , neopovídajíc se o tom úředníku prodá, ten každý dvě neděle věží trestán bude a pokutou beze vší milosti dvě bečky soli velký dáti musí a pak-li rychtář se který toho dopustí, dvojnásobně pokutu ponese a tomu dokonce věřte, že se s vámi již více žertovati a kunštovati nebude.

XIII.
Sirotkův mých žádných na jiná panství ani z jedné vsi mé do druhé aby bez mého a úředníkova dovolení neprojednávali, tolikéž jedni od druhých , kdež projednáni jsou neodluzovali, ani jich u sebe přechovávali. Jestliže by se pak kdo toho dopustil, má od úředníka mého proto dostatečně trestán a pokutován býti.

Item ze strany sirotkův zle zachovalých a zběhlých který by to rychtář co zatajoval a věrnou pravdu neoznámil a to na potom se vyhledalo, jakou by pokutou spokutován býti měl , ano také , stály-li by se ve vsech jaké mordy neb jinší takové neřády a vědomě by to rychtář na sobě zdržel a zatajoval. A protože vy všichni rychtáři a starší a summou všichni obecní slyšíce o těch zápovědech mých vám vydaných toto věrné napomenutí, hleďtež se napraviti. Předně Pána Boha všemohoucího bázní synovskou se báti, jej milujíce, přikázání jeho svatých pilně ostříhali a slova jeho svatá rádi a s ochotnosti poslouchali ctně a šlechetně na tomto světě živi býti a modlitbami svatými jeho v hněvu spravedlivém spokojiti.

XIV.
Co se všelijakých myslivostí týče, na zajíce a jinou zvěř honění tolikéž strunami a jinými rozličnými nástroji , jakž se vyjmenovati nemohou a někteří mezi námi nacházejí, že takové věci strojíce rozličnou myslivostí zacházejí a ji oukradně provázejí, o tom vám všem i jednomu každému obzvláště přísně a pod nemilostí poroučím a přikazuji a to míti chci, abyste těch myslivostí zanechajíc všelijak prázdni byli.

Item jestliže by pak kdo v provozování jakékoliv myslivosti ( jakž již o některých jistou zprávu mám ) postižen byl a na něho se to shledalo, takového každého beze vší milosti na hrdle trestati poroučím. A vy hajní pilný pozor a obzvláštní mějte k tomu bedlivost častým dohlídáním, abyste takových oukradných myslivostí žádnému provozovati nedopouštěli a kohožbyste koliv a jakou myslivostí postihli a nebo s ručnicí choditi na gruntech mých uhlídali, tehdy takového každého na zámek přede mne anebo před úředníka mého dostavili. Jestliže by pak hajný neb jiný kdožby koliv, a toho buď rychtář o tom vědomosti maje přehlídal a mě o tom aneb úředníku mému neoznámil, já dověda se toho, jistě bych je proto skutečně a přístně potrestal a spokutovati poručil.

Item i toto vám také poroučím, jestliže byste koho na gruntech mých s tenaty na zajíce anebo s rukávníkem na koroptvy líčiti postihli, aby hned šli a ohlédali, kdo jest a nebyl-li by služebník můj z zámku a byl něčí cizí, aby ho vzali a přede mne na zámek přivedli.

Item hajní vy všickni, jakož jste o tom od předešlých vrchností i ode mne dostatečně poučení měli, abyste žádnému nedali čihadli,síťkami,slepy a jinak ptákův lapati, dokudž by vám ten, kterýž by chtěl lapati , ceduli od úředníka mého neukázal, ale byste v tom i jiném podle poručení mého chovali.

XV
Co se hor mých i lesův dotýče, v tom všem přísně přikazuji, měti chci pod hrdlem i statkem, aby v nich žádný hned žádného dříví nesekal, leč z jistého o tom od úředníka mého, hajnýmu buď ústního a nebo psaného poručení a tolikéž bez opovědění v tom hajnýmu, kterýž od úředníka mého na místě mém k tomu ustanoven a nařízen bude. Nicméně dříví žádného nepodlupovati ani loučí jak z pařezův tak i stojatého dříví v lesích mých nesekati a dobytkův žádných do sečí nikdež do lesů mých aby nechodili.

Item a pakli by se o tom která dědina podle poručení mého nezachovaly a do lesů do lesů dobytky honiti daly, o to je dostatečně trestati poroučím a pokuty pět kop dáti musí. A protož vy hajní k tomu pilný a bedlivý pozor dejte, do lesův dohlídejte a kohož byste koliv, že by dříví , nemajíc ode mne dovolení aniž od úředníka mého, postihli sekati neb podlupovati anebo dobytky pásti, takového každého vezmouc na zámek přede mne postavte, anebo kdoby byl, na něho osvědčte. O tom aby žádnýho přítele ani nepřítele nezastávali ani jim v tom hřbet drželi.

Item co se provozování myslivosti všelijakých dotýče, těch aby jeden každý pod trestáním na hrdle prázdni byli a hajní k tomu ať bedlivě dohlídají a jestliže kdo postižen bude, toho aby vzali, a jestli by ho nemohli vzít, ať osvědčují a úředníku ať se oznámí. Jestli vy hajní pak komu toho dopustíte anebo na koho zatajíte, a já se toho dovím, tehdy vás jiným skutečně k výstraze jako křivé přísežníky na statku i hrdle trestati poručím, jako ty, kteříž pánu svému se nevěrně chovají a proti závazkům svým činí.

Item tolikéž hajní aby žádnému dřev a jiného dříví žádného žádným vymýšleným způsobem neprodávali, ani aby sobě sami z lesův mých brali bez jistého vědomí a poručení úředníka mého, leč by ten, kdož by kupovati chtěl od úředníka hajným cedulku přinesouc, dodal,anebo sám úředník k tomu prodeji přijel. Jináče jestli by se na kterého hajnýho zvědělo, že něco o své újmě, nemajíc v tom žádného poručení, prodává anebo komu co dává, k takovému každému jako k nevěrnému a proti závázku svému činícímu, skutečným a přísným trestáním k výstraze jiným bych se zachovati poručil. Protož vás hajných vystříhám, na závazky své abyste bedlivý pozor dali a všelijak toho všeho se vystříhali.

Item pastvy po lukách a lesích ty se všechněm přísně zapovídají, aby se toho žádný nedopouštěl, k čemuž hajní aby do lesův bedlivě a časně dohlíželi a kdežkoliv by s jakým dobytkem v lukách a lesích pasouc se postihl, ten skutečně trestán býti má a pokuty z každého kusu dobytka jednu kopu míšenskou dáti musí.

Item též v lukách aby žádný travu vyžínati se nedopouštěl. Budouc čeleď postížena ku příkladu jinším trestána býti má a pokuty jednu kopu groší dáti musí.

Item jedni druhým též žádných škod na polích , lukách a zahradách letního času a jinde na ničemž škody nečiníce, pokudž by se co takového stalo, tehdy dostatečně trestán a pokutován bude a tomu, jemuž by se škoda stala, to vedle škody uznání dvojnásobně zaplatiti musí.

XVI.
Psův žádný z lidí poddaných ani čeleď jejich ať sebou na pole ani do lesův neberou, nebo kteří se tak nezachovají, tehdy psům jejich noha uťata aneb zastřelen bude, ti pak , kdož by se toho dopustili, skutečně trestáni býti mají.

XVII.
Co se rybníkův mých dotýče, o tom přísně poroučím všem i jednomu každému obzvláštně, abyste jich všelikterak pilni byli a časem zimním nespoléhajíc se na leckoho ale sami hajní, úřední osoby aneb z obce, na nichž by se bezpečiti mohli,prohlubně prosekovali a bylo-li toho potřeba a tak třeskuté mrazy, nevešli hned zrána, co Pán Bůh dá den, ale znovu večerního času na rybníky vysílali a prohlubně zase znovu prosekávali anebo sochory sproráželi. Obzvláště pak, kdyby rybníky na plodoví a na kapry se lomiti měly, předně rychtář s úradem a všechna vůbec všelikých škod vyšetřovati nebo o tom vězte, staloli by se nešetřením neb zanedbáním rychtářů, konšelů a vší obce, vidouce, že ty rybníky ku starosti a všelikým šetrnostem patří, spatřivše a poznavše škodu mou, časně by toho nepředešli a úředníku mému v známost neuvedli, tehdy o tom vězte, že netoliko k rychtáři a starším ale i ke vší obci též dědiny určili k napravení škody k jich statkům, ale bylali by svévolně od vás samých škoda způsobena anebo prohlídnuta, a statky vaše by nepostačily, tehdy jako vrchnost vám Bohem zřízená pro výstrahu a příklad jinším k hrdlům vašim sahati bych přinucen býti musel.Protož vám všelikterak při všelikých věcech mých , jakož by se jmenovati a vysloviti mohly, na to mysliti, aby nevěrný s věrným účastenství nesl, tak aby nepilností vaší škoda žádná nenastala.

Item ryby, buďto bez vůle mé aneb úředníka mého aby nelapili, nijakž ani nižádným způsobem , ani v struhách, v rybnících a v potrubích pod trestáním hrdla a statku. A paklibi v tom postižení byl kdo od služebníkův z čeládky mé, anebo od rychtáře a starších, tehdy jsou povinni jeho dáti vzíti a na zámek přivésti, budu věděti se k takovému pokutou na zloděje vyměřenou jak poručiti zachovati.

XVIII.
Strany řek Moravy a Oskavy, potom potoků, kteréž jsou lidem pod platy puštěny, to měti chci a přísně přikazuji, aby rybářům, kteříž mně z toho platy dávají, žádné překážky lapáním ryb a vytřesením vršek anebo do sakův, neb jinších nástrojů nečinili. Také přísně zapovídám raky v potocích v noci s podsvěty a louči lapati a to ve všech potocích v hranicích mého panství, jako jsou jmenovitě potoky Selka, Bradlenec,Okenice, Nedvězka, kteréžto potoční toky jsem různým rybářům pod plat odevzdal. A pakliby který od rybáře toho , komu jest řeka pronajata anebo tok vody v potoce, postižen byl a on to na něho dosvědčil anebo jeho před rychtáře a starší přivedl, aby na zámek dodán byl a vězením opatřen a jako jiný zloděj na hrdle trestán.

XIX.
Podruhův žádných do městečka a vsí žádné bez vědomí úředníka nepřijímej, leč by on na místě vám k tomu své dovolení dal, tehdy ten podruh aby věrnost i poslušnost na místě mým rychtaři té dědiny slíbil. Jináče jestli by se která dědina toho dopustila a podruhy jaké o své ujmě přijímali, tehdy bez milosti dvě neděle v věži trestáni aby byli a 60 sáhů drev k zámku nadělali.

XIX.
Co se pak dotýče mlýnů mých na panství a zvláště , kteříž určitě mýto nedáváte, které dědiny ku kterému mlýnu připojeny jsou, aby do těch a nejinam do mlýnů k mletí vozili, ale jak jste na jiné věci a zápovědi až posavád málo dbali, tak i na tuto, ale vždy věřiti a pohrůžek se báti a strachovati nechcete, až vás někdy, čím se hrozí , skutečně potká.Protož Vám všem přísně a dostatečně přikazuji a poroučím, abyste nikam jinam žádného obilí k mlení nevozili ani nenosili, než do mlýnů mých v Polici, Bezděkově,Stavenici, Hradci, Šumvaldě, poněvadž se od vás nic více , než co v jiných mlýnech dávají , nebeře.Pak-li by se kdo tak nezachoval a z pouhé všetečnosti do jiného mlýna vozil, tehdy dal jsem mlynářům moc a dávání, aby při stihnutí takového, kterýž maje do toho mlýna voziti, kdež již mnoho let jim ukázáno jest, a se jinde popadnouti dal, tedy jednu polovici téhož obilí ke mlení a druhou polovici témuž mlynáři pobráno býti má.

XX.
Jakož vy pak poddaní mojí mnozí drahně kusy lesův k gruntům svým máte, takové lesy sekáním na milíře hubíte, tolikéž dříví mezi sebou i také na cizí panství jiným prodáváte, i to vám všem přísně přikazuji: kteří jaké lesy máte, poroučím, abyste žádných dříví buď na milíře ani na prodej jiným lidem pod nemilostí nesekali, leč se o tom úředníku mému opoví, kdo k jaké potřebě sekati chce. A pak-li by se toho který dopustil přes tuto zápověď mou a na něj se co zvědělo, ten každý proto z poručení mého skutečně trestán bude. A vy rychtářové a starší na to dobrý pozor mějte, jestliže by který přes tuto zápověď mou co toho prodával, abyste o tom hned úředníku mému oznámili, pak-li vy jim to přehlídali a odpouštěli budete dvojnásobní pokuty a trestání neujdete.

XXI.
Také toho jistou zprávu mám, že někteří z poddaných mých v některých dědinách, kterých nejmenuji, nemalé kusy lesův, rolí i luk mně spravedlivě náležejících jste sobě přivlastnili a jich užíváte a mně žádného platu z toho nedáváte, než vy mnozí hajní a rychtářové dobře o tom víte, ale abyste sobě souseda svého dobrého, poddaného lotra nerozhněvali s tím mlčíte - nu , jak vy na závazky a přísahy své pamatujete, kteréž jste Pánu Bohu a vrchnosti své učinili a jak pánu svému věrní jste, to sami suďte. Však nejsouce neštěstí a těžkosti vaší žádostiv, věrně napomínám , kteříž jste v tom, nebuďte sobě sami v cestě, toho netajte, ale úředníku mému o tom na místě mém oznamte a věděti dejte a jestli pak vždy v té nešlechetnosti trvati a proti vrchnosti nevěrni budete, vám se o tom ohlašuje všem, že vás zejména nahoru postaviti poroučím a vás tak trestati, jakž na takové nevěrné poddané vrchnosti své sluší, jiným okolním vám nápodobným k výstraze beze vší milosti poroučím, na to se hned ubezpečte.

XXII.
Jakož se toho velmi mnoho dálo a posavád ještě místy děje, že bohatší v mohých dědinách na jiných rolích seli a skrze to rolí nebohých lidí užívali, skze kteroužto věc potomně pánu pusté grunty zůstávaly. Protož já více toho na gruntech svých nikoliv dopouštěti a míti nechci, a kdož by koliv na jiných rolích sel, tehdy na mne připadnouti mají a k tomu mají též dostatečně trestáni býti.Kdož by pak zjara rolí svých čím sám osíti neměl, nechť mi oznámí , nebudu-li já moci jeho semenem fedrovati a potom maje ode mne další poručení, bude se věděti jak chovati. Protož vám všem rychtářům a starším o tom vám přísně poroučím, přikazuji, pod skutečným trestáním, abyste to v každé dědině bedlivě a spravedlivě vyhledali, kdo jest s kým a jak mnoho na podzim nasel a to sobě dadouce sepsati, konečně v první sobotu postní na zámek úředníku přineste a v tom se hleďte spravedlivě, také na sebe rychtářové nezapomínajíc, a nešetříce žádného zachovati, pod trestaním skutečným.

XXIII.
Také vám všem rychtářům a úředním osobám o tom přísně poroučím, kterákoli dědina jaké užitky na čemkoli v obci máte, buď jaké lesy, roli, lúky aneb rybníčky, abyste sobě to co každý rok z toho příjmete nebo vydáte, poznamenati dali, a to úředníku v první sobotu postní, nahoru konečně přinesli, jináče nečiníc.

XXIV.
Tolikéž co se dotýče všelijakých robot, kterými jste mi od starodávna povinni, v tom se jistě veliký neřád, od vás zvláště rychtářů děje, že vy opovědouce sami s nimi na roboty nechodíte a tady to jde, že mnohokráte na ty roboty ne spolu přicházejí jedni o snídani a druzí o poledne, že dosti málo časem udělají. A tak nakonec jedným zatím to časem spraviti, musejí dvakráte, a tím sobě málo robot více přidáváte a své doma meškáte. A protož vám všem rychtářům o tom dostatečně přikazujíc poroučím, kdykoliv na jakoukoliv robotu ku dvorům aby vypravil, poručino bude, jeden každý rychtář na té robotě sám zastaň, aby pilně dělali napomínej. Jestliže by pak který rychtář tak se podle poručení mého nezachoval a s robotíři sám nebyl, čímž jest povinnen, takového každého úředník věží trestati má. A odtud nepropouštěti, až bečku soli pokuty dáti musí, jinší pak poddaní mají, ti kteřížby dosti časně na roboty nepřijeli spolu s jinými zároveň, aneb nechodili, berouce sobě za zámysl, že proto neb ono se státi nemohlo, tehdy bez milosti za pokuty 2 sáhy , a s koňmi 4 sáhy drev nadělati povinni budou tolikráte, kolikráte kolivěžky by se toho dopustili a opovážiti měli. Paklibi rychtář bedlivě to nezaznamenal a jemu v tom folkovat a zaměstnaných robot z pouhého šibalstva jemu prohlídat,tehdy sám rychtář věží trestán býti a potom mně ještě dvojnásobně uděláním těch dřev ku potřebě zámkové bez milosti povinnen bude.

XXV.
Z strany skupování všelijakého obilí po všech kromě trhu, to se zřízením zemským zapovídá, jestližeby jak kdo z vás se tak nezachoval a něco toho po všech kupoval anebo na obilí půjčoval, tomu každému to všechno pobráno býti má a k tomu skutečně trestán bude.

XXVI.
Na meze každého roku obyčejně v svátky velikonoční a svatodušní po službách božích staří s mladými abyste vycházeli, a jak daleko a s kým grunty panství tohoto se stykají, mladším ukazovali, tak aby postoupně po smrti starých pamětníků povědomí toho zůstávati mohli.

XXVII.
Len a konopí v žádném rybníčku ani v jiné vodě tekuté krom obecných močidel žádný z poddaných a čeládky močiti nemá pod pokutou vrchnosti 4 kop míšenských a hajným též půl kopy míšenských, kolikrátekoliv kdo by se toho dopustil.

XXVIII.
Strany šenkýřů v městečku Úsově mém i ve všech jiných vesnicích aby šenkýři spravedlivé másy, židlíky a třetinky a vždy pivo za pivem mívali a nic drahší pivo nešenkovali, nežli jak ve městě Úsově ode mne neb úředníka mého sazeno bylo. Pakli by se u koho nespravedlivé míry našly, anebo že by buď v letě neb v zimě pivo za pivem neměl, tehdy vám rychtářům a starším o tom dostatečně a pod nemilostí poroučím, že takového k trestání úředníku mému na zámek aby postavili. Pak-li by od rychtáře a osob úředních mlčením pominuto bylo kdy který šenkýř jediný den bez piva nalezen byl, tehdy s pokutou ne k šenkýři ale k úřadu aby přistupováno bylo. Jestliže by v které dědině sami rychtáři šenkovali a majíce ve všem dobrém jinších předcházeti a dobrý příklad na sobě dáti, co se tak proti tomuto mému nařízení dopustili, tehdy dvojnásobně pokutou i trestáním k nim od úředníka přikročeno býti má.

XXIX
O cedule kteréž se posílají z zámku z příčin jakž kdy toho potřeba káže, o tom se vám dostatečně pod trestáním skutečným poroučí, že takových dlouho za sebou zdržovati nebudete, nýbrž bez meškání a ušetření času, když náleží sobě k rukám osílejte a dodávejte. Pak-li by se při tom jaký neřád a nedbanlivost shledala, ten a takový k výstraze jinším strestán a pokutován býti by musel.A nápodobně též jakž vám napřed oznámeno jest, nečekejte pokaždé na cedulku a vlastní poručení mé aneb úředníka mého, nýbrž jakž by z kteréhokoliv dvora mého šafáře buď skrze čeledína dvorského aneb kterého z poddaných mých vzkázáno a v známost uvedeno bylo jménem mým neb úředníka mého, vědouce (xxx) k dobrému a zaopatření toho , což tak od všelijakých robot neb jinších věcí zapotřebné jest, hned bez prodlení a všelijakých odkladův podle vzkázání a rozkázání jich, - než chcete-li jináče pokuty a trestání ucházeti,- chtějte při tom všelijakou bedlivost a pilnost míti a se tak zachovati.

Item vždy ve středu a v sobotu aby k úředníku přicházeli a jeho daremně každodenně a každou hodinu nezaneprázdňovali, lečby nevyhnutelná potřeba ukazovala.

XXX.
A jakož se to nejednou přichází a zvláště časem zimním, když jsou veliké nečasy a metelice, že lid přespolní, chudí i bohatí , známý neb neznámý , sejdouce se neb sejdouce ze silnice, češ hned do dědin k nám zabloudí a za peníze své rádi by časem někoho užili, který by jich zase na pravou cestu neb silnici uvedl, tohovšak mnohdykráte pro velikou hrdost mysli a z pouhé trupovství vaše, nepamatujíce, že povinnost křesťanská to s sebou přináší a míti chce počestných lidí sobě poručených míti a je vším dobrým fedrovati a ne jak vy jste až doposavad k lidem pocestným se chovali. Pročež shledalo-li by se to při tom a od kohokoliv jaká stížnost taková by prošlá, jinším k výstraze skutečně trestán býti má.

Item co se mistra popravčího a čistce při městečku mém Úsově dotýče, poněvadž bez takových býti nelze a panství tomuto k nemalému pohodlí jest, pročež vám všechným poddaným svým v tom dostatečně poroučím a to míti chci, jestliže tomu jakýkoliv dobytek neb hovado z dopuštění Božího by zhynulo, abyste s takovými mrchami sami nenátahovali anebo někam do pole vynášeli a vyvlékali anebo zakopávali, nýbrž abyste témuž mistru do města , kde on svoje bydlení koliv má, vzkázali, aby takový dobytek zmršilý vám z cesty sám uklidil a preč odvezl. A on týž mistr povinen bude poslu za oznámení zpropitné dáti, načež vy rychtáři a konšeli pozor dejte, aby tak a ne jinak v tom paktováno bylo, pod skutečným trestáním.

Co se všech mých příkazů a zápovědí, jež se všecky k dobrému řádu vztahují a což od vás v nich míti chci a žádám a zase co vám zapovídám a čeho v nich od vás míti nechci, týče, o vaší paměti bedlivě míti budete i než chcete-li ode mne nemilosti a přísného trestání a pokut v nich vyměřených se vyvarovati a ujít. Jestliže by pak zvláště rychtářové a starší nad těmito zápovědmi vám ode mne vydanými ruky ochranné a přísnosti držeti a podle nich se tak chovati nebudete, tehdy já nad vámi, jakožto těmi, kteří rozkazem vrchnosti své spravovati nechtí, přísnou rukou strestáním dostatečným prokazovati k vám se již opravdově s přísností poroučím zachovati.

O vás věrných poddaných ani jináče se nenadějíce, než že vy k takovému trestání příčiny dávati nebudete. A toho se všelijak podle nejvyšší možnosti vystříhat hleďte, tak abyste k sobě vždycky Pána Boha všemohoucího, milosrdného a vrchnost laskavou a dobrotivou k času potřebnosti zachovati mohli. Amen.


Literatura a odkazy :
  • W. Wikipedie
  • 1. Jakub Lolek: Kronika panství úsovského.
  • 2. Václav Medek:Dějiny Dubicka,dubického panství a sousedních vsí do roku 1918. Dubicko 2001.
  • 3. Artikule pro město Litovel z r. 1593


  • Jan Kopa

    prosinec 2015




        Webový občasník

        Úvodní stránka