Drobné památky
v Dubicku a blízkém okolí
Pokouším se udělat si jakousi inventuru drobných památek s náboženskou symbolikou v Dubicku a blízkém okolí. Jsou přece jen viditelnější a snáze dohledatelné než spousta jiných památek na staré časy , které se nám zdají tak všední, že je ani nevidíme. Nedělám si iluze, že ta inventura bude úplná a možná moji představu o jejich historii a účelu někdo opraví.
Boží muka
Tady jim většinou říkáme "kapličky" a není to správné. Nejsou to malé kaple, ale stavby, které mají připomínat sloup, u kterého byl Kristus před ukřižováním, na příkaz Piláta Pontského, mučen bičováním.Proto Boží muka.
Horní část Božích muk, hlavice, bývá často opatřena reliéfy s náboženskou tématikou. U zděných to jsou zase výklenky pro umístění svatých obrázků nebo sošek.Často však bývají prázdné.
Nejstarší ,dřevěná Boží muka, prý existovala již před čtrnáctým stoletím. Od čtrnáctého století se začala objevovat kamenná Boží muka, která byla většinou zničena husitským obrazoborectvím(*W).Některá z nejstarších zachovalých Božích muk v našem okolí můžeme najít za řekou Moravou, na území, které kdysi patřilo olomouckým biskupům.Například poblíž Libivé nalezneme Boží muka tesaná z pískovce a datovaná rokem 1699.
Zděná Boží muka se začínají objevovat později, od poloviny 18.století. A stavěla se až do období první republiky.
Boží muka u sv.Františka
Za Dubickem, na cestě k Hrabové, na místě tradicí pojmenovaném U Františka, jsou Boží muka s malbou sv.Františka s Assisi, umístěnou v jednom z výklenků. Jako většina dále uvedených maleb je i tato od Petra Herziga Dubického.
Boží muka na rozcestí Úsov-Třeština
Za Dubickem, na rozcestí Police-Třeština, stojí další Boží muka.Ještě v sedmdesátých letech dvacátého století tato Boží muka stála po levé straně cesty do Úsova. Téměř u paty stavby , směrem k Dubicku, byl v té době již opuštěný hliník. Byla to jáma po vytěžené hlíně, která se později začala zavážet nejrůznějším odpadem. Pravděpodobně proto, že hrozilo nebezpečí neřízeného pádu Božích muk do hliníku, kde se občas pohybovaly děti, byla stavba odstraněna.
K obnovení Božích muk došlo až po roce 1989 na popud členů Lidové strany, zvláště pana Vratislava Hampla. Nová stavba byla postavena v klínu rozcestí Úsov-Třeština, tedy v místech, kde byla zakreslena na mapě třetího vojenského mapování z druhé poloviny devatenáctého století.Tři výklenky jsou opatřeny malbami Petra Herziga Dubického.
Boží muka trojboká
Tato časem zdevastovaná stavba stojí mimo dnešní cesty u objektu vodárny pro tehdejší JZD Dubicko. Pravděpodobně kolem nich vedla cesta do Třeštiny a domnívám se, že také ke ztracené osadě Ostrov.
Tato boží muka jsou trojboká ( upomínka na sv.Boží Trojici) a podle počtu výklenků zřejmě byla i bohatěji zdobená. Trojboká Boží muka nejsou v našem okolí nijak vzácná. Velmi hodnotná stojí například v Úsově a Moravičanech.
Doplnění v únoru 2023: Vpravo jsou již opravená s upraveným okolím.
Sochy a kříže
Sousoší Nejsvětější Trojice
Vlevo u schodů do kostela Povýšení sv.Kříže stojí sousoší z Věnovali ji manželé Frankovi z čísla popisného 21 a je označena rokem 1882. V té době již Antonín Frank nežil,zemřel v roce 1880.
Sousoší, kterou vytvořil slezský kameník Štěpán Gröger, zakoupila Marianna Franková za 1000 zlatých (*1).Paní Marianna Franková svého manžela přežila o šestnáct let. Jejich statek byl v místě dnešní Sokolovny.Socha až do roku 1939 stála na návsi před dnešním obecním úřadem, někdejší školou, a vlastně i před jejich statkem.Za německé okupace musela být socha přemístěna ke kostelu.
Z našeho pohledu vpravo sedí na oblaku Bůh Otec, vlevo s křížem Bůh Syn a nad nimi se vznáší holubice, symbol Ducha svatého.
Socha sv.Jan z Nepomuku
Sv. Jan Nepomucký (+1393) – český světec, mučedník, rodák z Nepomuku je častým námětem soch nejenom v Čechách a na Moravě , ale i v německy mluvících zemích. Socha je umísťována většinou poblíž vody a postava sv. Jana z Nepomuku je obvykle oděna v kanovnickém rouchu s biretem na hlavě. Často má v rukou kříž a nad jeho hlavou bývá umístěno pět hvězd. V Dubicku je socha sv.Jana Nepomuckého hned dvakrát.
Vpravo u schodů do kostela Povýšení sv.Kříže stojí první socha sv.Jana z Nepomuku. Jako dárci jsou na ní uvedeni manželé Antonín a Anna Žváčkovi z Dubicka č.p.25 a socha je datována rokem 1889. Podle dubické matriky zemřel pan Antonín Žváček z č.p.25 začátkem roku 1881 a jeho manželka Anna koncem roku 1897. Původně byla socha umístěna u cesty na spodní části prostranství před kostelem. I ona musela být přemístěna ke kostelu.
V (*1) se uvádí , že sochu nechal postavit František Šincl. V zimě r. 1912 ji rozbil zedník vezoucí náklad cihel od hřbitova a nezvládl vůz na náledí. Dále se uvádí, že František Šincl pořídil novější sochu , která musela být odstraněna za německé okupace a byla dána na nynější místo ke kostelu. Tady vidím rozpor. Je tedy tato socha od Antonína a Anny Žváčkových jak je na ní uvedeno, nebo od Františka Šincla ? Věnování na soše samotné bude zřejmě spolehlivější. Pokud došlo k jejímu poškození v roce 1913, mohl její opravu, s původním podstavcem věnováním a datací, pořídit František Šincl. Ten byl majitelem hostince v č.p. 26.
Druhá socha sv.Jana Nepomuckého je v zahradě před farou. Nyní se dívá k vodě, dříve stávala ve výklenku poblíž vchodu do fary s pohledem ke kostelu.Socha byla původně postavena v roce 1790 hrabovskou obcí a stála v Hrabové u potoka. 20.listopadu 1920 byla poškozena neznámými pachateli a později, po soudních tahanicích, byla přemístěna do Dubicka. Farní úřad v Dubicku za ni dal postavit v Hrabové sochu sv.Václava. (*2,*3)
Mariánský sloup
Je umístěn před č.p.22. Panna Marie stojící na zeměkouli a zašlapující hada. Jejím dárcem byla podle dedikace paní Jenovéfa Dvořáková , rozená Lidermannová. Socha byla v roce 2016 odborně restaurována.
Socha sv.Anny
Anna Šinclová ji dala postavit se souhlasem obce na obecním pozemku před domem č.1 a věnovala 400 korun na její udržování. (*1) Na zadní straně podstavce se můžeme dočíst, že František a Anna Šinclovi sochu sv.Anny nechali postavit na památku své zemřelé dcery Anny, provdané Suché v roce 1913.
Socha stojí na obecním pozemku před malým domkem, který je součástí statku č.p. 1. Zde bývala dědičná rychta. V přistavěném malém domku byla v té době dubická pošta manžela Anny Suché rozené Šinclové, poštmistra Františka Suchého.
Kříž
Stojí u křižovatky cest Zábřežská a Na Výsluní. V poslední době byl odborně restaurován.
Možná by se mohlo jednat o kříž, který podle (*1) pořídil roku 1902 František Šincl na svém pozemku a na jeho udržování věnoval kapitál 100 korun. Pozemek by mohl odpovídat, protože je za dnes již zbořenou hospodou č.p. 26 jejímž majitelem byl František Šincl. Kříž je ale litinový na kamenném podstavci a v (*1) se uvádí pouze "kamenný kříž". Nejsem si jist.
Misijní Kříž
Na západní straně kostela u vchodu na hřbitov stojí vysoký dřevěný kříž.Byl postaven na památku misií redemptoristů z Červenky v r. 1883. V roce 1952 jej zničila větrná smršť. Nový kříž postavil svým nákladem Antonín Šafář z č.p. 13 a byl posvěcen na dubické hody v roce 1954(*1).I tento kříž sešel časem a pokud to dobře počítám, je dnešní kříž třetí v pořadí.
Smírčí kříže
Podle hypotézy loštického rodáka a zakladatele Vlastivědného muzejního spolku v Olomouci Jana Havelky z roku 1884 tyto kříže souvisely s misií sv.Cyrila a Metoděje na Moravě.Tento názor, u nás hodně rozšířený, byl velmi brzy vyvrácen(Josef Kalousek v r. 1885). Je dostatek důkazů, že jde o smírčí kříže, které byly stavěny na místě nějakého neštěstí nebo hrdelního zločinu někdy ve středověku.
Tato součást středověké právní praxe byla rozšířená po velké části Evropy. Pachatel zločinu byl v rámci trestu, mimo odškodnění rodiny oběti, odsouzen k výrobě a umístění kamenného kříže pro usmíření s Bohem. Někdy šlo jen o vytesání obrysu kříže do kamene , těm se pak říká křížový kámen. Jen na území naší republiky je evidováno téměř na čtyři tisíce těchto památek (*W,*4).
Poněkud se tedy vymykají kategorii náboženských drobných památek ale pokání za své činy k náboženství patří.
V našem okolí je smírčích křížů hodně a bylo by zajímavé znát jejich historie.
U některých něco málo napoví symbol vytesaný do kříže. Na lesní cestě z Úsova do Nových Mlýnů, v lese Doubravě, je
smírčí kříž ( možná spíš křížový kámen) se symbolem meče. Patrně zde došlo k události, kde měl meč nebo dýka svoji úlohu.
Smírčí kříž v Dubicku
Dubický smírčí kříž nyní stojí v parčíku u autobusové zastávky.Je stářím hodně omšelý, nemá na sobě žádný viditelný symbol. Jeho původní místo je navíc neznámé,byl postupně umísťován na různých místech. S jakou středověkou událostí je spojen se už asi nevypátrá.
Uvažuje se i o možnosti, že tento kříž není smírčím křížem. Možná sloužil jako hraniční kámen u farního pozemku.
Obrázky
Malované obrázky, umísťované většinou na vjezdu polních cest do obce, jsou zranitelné a málo trvanlivé. Protože jsou malovány místními malíři, jsou o to vzácnější. Již se asi nic nedozvíme o lidových malířích a jejich svatých obrázcích, hlídajících cesty našich dávno odešlých předchůdců. V padesátých létech dvacátého století to byly, pokud vím, obrázky malířského mistra pana Špičky z č.p. 58 v dnešní Benedově ulici. Ty vzaly již za své a dnes jsou nahrazeny obrazy pana Petra Herziga Dubického. Jeho tvorba je rozšířena po celém širokém okolí a patří mu dík za to, že se tento druh památek z našeho okolí zcela nevytratil.
Obrázek Panny Marie u Loučení
Zobrazuje loučení Panny Marie se svým synem Ježíšem.
Autorem současné malby je Petr Herzig Dubický.
Obrázek Panny Marie u Smíchova
Panna Maria s Ježíškem. Na starší verzi tohoto obrázku byla Panna Maria s Ježíškem v náručí stojící na srpku měsíce.
Umístění tohoto obrázku odpovídá situaci obce před koncem osmnáctého století, kdy na tomto místě končila vesnice a cesta vedla do polí zvaných V Luhu.
Později byl po této cestě kousek za vsí postaven dům č.p. 62, který je v matrice místy nazván jako špitál. Po několika letech se špitál přesunul do č.p. 63 - domku nazývaného Pazderna.
Autorem současné malby je Petr Herzig Dubický.
Obrázek Panny Marie na cestě k Bohuslavicím
Panna Maria s Ježíškem v náručí.
Autorem současné malby je Petr Herzig Dubický.
Následující řada svatých obrázků je v lese nad Dubickem. Do katastru Dubicka již nepatří.
Obrázek sv.Huberta
Asi 200m nad bývalou hájenkou po cestě do lesa, v místě lidově zvaném Štafius.
Obrázek představuje svatého Huberta (francouzský světec + r.727) v okamžiku jeho obrácení od světských radovánek k Bohu. Podle legendy se tak stalo, když jako vášnivý lovec potkal jelena s křížkem mezi parohy.Stal se patronem lovců a myslivců.
Jelen s křížkem se opravdu nejmenoval Štafius. Ten běhá po lese U Huberta až od nedávno vydaných dubických pověstí (*7). "Štafius" je pravděpodobně bývalé shromaždiště honců (staff - oddíl) při panských honech.
Nynější obrázek je podepsán Jiřím Hanušem v roce 1963.
Obrázek u sv.Petra
V sedle severně za Malou Polankou. Přes sedlo vedla tradiční cesta z Dubicka do Janoslavic. Křížek s obrázkem sv.Petra stál původně asi 100m východněji od nynějšího místa, tam , kde se začíná svažovat cesta do Janoslavic.
Sv.Petr má v ruce klíč, protože mu Ježíš svěřil správu církve. Má též obrácený kříž, protože byl v roce 67 n.l. na návrší ve Vatikánu umučen ukřižováním hlavou dolů.
Autorem současné malby je Petr Herzig Dubický.
Obrázek u sv.Trojice
Zhruba uprostřed na cestě od sedla sv.Petra k vrcholu hřebene , který se dříve nazýval Ostrý.
Na místě s tradičním názvem U sv.Trojice je dnes obrázek sv.Cyrila a Metoděje.Tradiční atribut sv.Trojice je Bůh Otec s Ježíšem Kristem (většinou Bůh Otec drží kříž s Ježíšem, jeho synem) a nad nimi je Duch Svatý znázorňován ve formě holubice nebo oka v trojúhelníku.
Autorem současné malby je Petr Herzig Dubický.
Obrázek u sv.Josefa
V sedle mezi Bílým Kamenem a hřbetem Ostrý.Je zde známá křižovatka cest do k Dubicku, Hrabové , Janoslavicům a Rohli. Poblíž stojí lovecká chata s kopií tohoto obrázku od stejného autora.
Sv. Josef byl snoubenec Panny Marie, pěstoun Ježíše, pocházel z rodu Davidova. Byl tesařem v Nazaretě, zemřel přirozenou smrtí. Bývá zobrazován s pilou, sekyrou, lilií, nebo s Ježíškem.(*5)
Autorem současné malby je Petr Herzig Dubický.
|
Webový občasník
Úvodní stránka