|
Archeologický průzkum v Dubicku za kostelem - podzim 2014
z pohledu kopáče
Pro ty, které zajímá, co se to tam děje.
Fotografie jsou pořízeny mobilním telefonem, nečekejte kvalitu. Naším úkolem nebylo fotit, ale kopat.
|
Již v roce 1909 , při kopání jam pro sloupy elektrického vedení,
byly učiněny první archeologické nálezy v okolí Dubicka.Plánovaný systematický průzkum přerušila 1.sv.válka.
Ve dvacátých letech minulého století se do průzkumu pustili nadšení amatéři z řad místních zemědělců,
kteří se při své práci setkávali s nálezy keramických střepů nebo pazourkových úlomků.
Jejich nálezy byly umístěny v okolních muzeích, část se jich ztratila ale zbylo i na sbírku umístěnou
v místním muzeu v budově dubické školy.
Tato sbírka byla z velké části ztracena během, a hlavně na konci, druhé světové války.
Zbytky byly umístěny do muzea v Mohelnici a v Zábřehu.
Nad pracemi amatérů měli dohled , a někdy se i zúčastnili,
tehdejší čelní moravští historikové.První souhrná zpráva o nálezech v Dubicku od dr.I.L.Červinky vyšla v r.1941.[viz 1,2,3]
Nálezy v bezprostředním okolí Dubicka ,podle historického období, se nacházely v zobrazených lokalitách:[viz 1,2,4]
1. Starší doba kamenná
2. Mladší doba kamenná
3a. Sídliště kultury lužické
3b. Pohřebiště kultury lužické
S novou výstavbou obce v místní části Na Tvrzi ( archeologové toto místo označují "Za kostelem"), došlo na záchranný archeologický výzkum pravěkého sídliště, které se v těchto místech nachází.
První fáze proběhla v roce 2010 až 2012 před stavbou inženýrských sítí pro první část nové výstavby řadových a rodinných domků.
Na podzim roku 2014 se připravuje další výstavba , proto je třeba provést výzkum pod budoucí silnicí.
Průzkum provádí archeologové z Vlastivědného muzea v Šumperku a ARCHAIA Olomouc o.p.s.
Skrývka ornice v těchto místech odhalila řadu objektů ( zhruba 500 ), které bylo třeba prozkoumat, protože další prací budou nenávratně zničeny.
Po zhruba třech tisícovkách let se na toto místo opět vrací lidské sídliště.
|
Výše vyznačená naleziště se ve skutečnosti prolínají, nemají pevné hranice. Některá místa byla časem opakovaně osídlována.
To potvrzuje i místo současného výzkumu, kde jsou nálezy z mladší doby kamenné i doby bronzové. [viz 5]
|
Kdy to asi bylo
Historická období :
1 - starší doba kamenná (paleolit) ,2 - střední doba kamenná (mezolit), 3 - mladší doba kamenná (neolit),
4 - pozdní doba kamenná (eneolit), 5 - doba bronzová, 6 - starší doba železná, 7 - doba laténská (Keltové),
8 - doba římská (Germáni), 9 - slovanská kolonizace.
Co se dělo ve světě :
a - poslední doba ledová (-70tis. až -9600 př.n.l.), b - malby v jeskyni Altamira (-15 tis.př.n.l.), c - Sumerové, d - egyptské pyramidy (3.-18.dynastie),
e - založení Babylonu, f - menhir ve Stonehenge, g - Homérova Trója, h - Velká Morava
|
Jak probíhaly vykopávky
Místo, kde se nachází objekt vhodný k průzkumu, se projevuje po odstranění ornice tmavší barvou půdy. Každý objekt archeolog zaměří a fotograficky dokumentuje.
|
Většina objektů patří sídlišti lužické kultury z doby přibližně tisíc let před naším letopočtem. Stopy po sídlišti pravděpodobně zasahují celou málo skloněnou
plošinu od cesty na hřiště směrem k potoku na jihu a na východ někde k Polance.
Za potokem , směrem k Třeštině tehdejší obyvatelé pohřbívali své mrtvé v popelnicových hrobech.
Jejich osady tvořili patrně rodové dvorce o několika domech.Byli to zemědělci, kteří se po vyčerpání půdy v jejich okolí stěhovali na nové místo.
Po několika staletích proto stopy po sídlištích zasáhly tak velkou plochu.
Jejich domy měli dřevěnou kostru propletenou proutím, které bylo omazáno jílem.Svou úrodu schraňovali v podzemních zásobnicích.
Používali tkaný oděv a vyráběli dokonale souměrné keramické nádoby bez hrnčířského kruhu. [viz 4]
Tato kultura byla v té době rozšířena po severní části střední Evropy od Odry , k Baltskému moři,na východě za Vislu , na jihu do severní části Čech a Moravy.
|
Zde je jeden z objektů. Je to poměrně mělká jáma, vyplněná tisíce let tlejícím odpadem z té doby.
Je z něj tmavě zbarvená půda, která se vybírá až na původní podklad. Většinou obsahuje více či méně keramických zlomků ,nebo jiných nálezů, které se odkládají pro další zkoumání archeologem.
Nejprve se vybere jen část objektu tak, aby byl patrný kolmý profil. Na něm je vidět kolik objekt obsahuje vrstev uloženin a jejich tvar. Opět se vše dokumentuje.
Na této jámě se ještě pracuje. Pro dokumentaci musí být dno a stěny vyškrábány na holý podklad. V červeném oválu jsou nálezy z vybírané poloviny.
Mělká jáma nemusí být bezvýznamná. V této se našel bronzový kousek spony.
|
Někdy je to složitější. Jámy sebou navzájem pronikají a je na odborníkovi aby zjistil jejich časové pořadí. Kolik je modrých lístků, tolik předpokládaných jednotlivých objektů.
Datováním nálezů v jednotlivých částech této jámy si odborník udělá představu o časových souvislostech objektů.
|
Tohle bude hlavolam.
|
Některé jámy jsou dost hluboké. Tato jáma má hloubku 185cm. Sloužila asi jako zásobárna potravin, předchůdce dnešních sklepů a mrazáků.
|
Některé docela rozsáhlé. Tuhle jsme přejmenovali na "bazén".
|
Nejsou zde jen jámy. Zda se jedná o příkop, nějakou ohradu nebo o "hliník" ze kterého se brala hlína na omazání proutěných stěn
nám objasní odborníci. Ti si vše zakreslují do podrobných nákresů. Polohu objektů, jejich tvar a profil.
|
I zde by mohl být "hliník". Červenou šňůrou označené pásy se nejprve ponechají,protože na nich lze pozorovat profil uloženého materiálu. Po zdokumentování
profilu se mohou prokopat.
|
Nálezy se ukládají do dvojitých sáčků. Každý nález dostane inventární číslo.
Ze střepů keramiky odborníci dokáží slepit část nebo i celou nádobu. Podle materiálu,tvaru, zdobení upřesní dobu jejího vzniku.
To, co vypadá jako kousky cihel je pálená hliněná mazanice ze stěn domků. K pálení došlo při požáru domu. Ten mohl být náhodný
(nešťastná událost) nebo vědomě založený při opuštění místa pobytu po vyčerpání půdy v okolí.
Od určité hloubky se tvrdost uloženého materiálu zvětšuje. Po tisíciletí byl pěchován vahou horních vrstev.
|
Tato nádoba je uložená mělce a bylo štěstí, že nebyla při skrývce ornice více poškozena. Je sice zborcená, ale měla by se dát slepit do původního tvaru.
|
Teď je vyzvednutá i s balíkem zmrzlé hlíny, která ji drží pohromadě. Na jaře 2015 nám ji možná archeologové představí v téměř původním stavu.
|
Nejde jen o nádoby. Zde je závaží z pálené hlíny ke tkalcovskému stavu.Našlo se jich více, ale jen tohle nebylo poškozené.
|
Plochý kámen (zrnotěrka) sloužil k ručnímu drcení obilí pomocí menšího zaobleného kamene.
|
Jako doklad o době bronzové je zde část bronzové spony. Na konci je vidět část očka, zde došlo ke zlomení.
Byl nalezen též bronzový hrot šípu. Bohužel, nebyl k dispozici mobil pro jeho vyfocení.
|
Na dřevěné podložce je část bronzové jehlice. Chybí na ní hlavice , podle které lze datovat dobu výroby.
Tvar hlavice podléhal módě. Už tehdy.
I tak byl asi majitel ze ztráty tohoto kousku bronzu smutný, každý kousek kovu měl velkou cenu.
|
Tento džbánek vydržel bez úhony tisícileté uložení v zemi.Na rozdíl od jiných nádob se nerozpadl ani po vyzvednutí ze země.
|
Džbánek ještě jednou. Je to nádherný kousek.
Pokud je z doby lužické kultury, byl vymodelován z válečků hlíny a dotvarován ručně bez hrnčířského kruhu.
|
Kromě skrývky ornice je další použití mechanizace zatím nemožné.
|
Nastupuje ruční práce zdatných mužů.
|
Pracuje se téměř za každého počasí.
|
Ve sněhu ...
|
... i ve vlhku.
|
Zdravé jádro tvoří osvědčená stará garda.
|
Díky jim je konec blízko.
|
9. prosinec 2014 - my končíme.
Pro archeology práce pokračuje. Po zpracování nálezů a jejich vyhodnocení, máme od nich slíbeno seznámení s výsledky výzkumu pro dubickou veřejnost.
|
Literatura a odkazy :
1. Václav Medek:Dějiny Dubicka, dubického panství a sousedních vsí do roku 1918. Dubicko 2001
2. Karel Faltýnek:Dějiny archeologické sbírky a muzea v Dubicku. Severní Morava 96.sv. str.48
3. Josef Koruna:Dubické muzeum a práce dubických amatérských archeologů.Příloha k Dubickému zpravodaji 2013/II z 26.června 2013
4. Jindra Nekvasil:Pravěk Mohelnicka. Mohelnice 1963
4. Michal Krestýn:Deník, 7.10.2014, novinová zpráva.
|