Záchranný archeologický průzkum v Dubicku na Tvrzisku




Záchranný průzkum v roce 2021



Omluva: Stránku o archeologickém záchranném průzkumu jsem za posledních několik let poněkud zanedbal. Ačkoliv v té době záchranné práce nebyly tak intenzivní, přece jenom doplňovaly mozaiku poznatků o této lokalitě. Pokusím se projít archiv svých mobilových fotek a dát chronologii do pořádku. Teď ale skočíme do roku 2021.




Letošní záchranné archeologické práce v Dubicku začaly na konci června skrývkou pro stavbu rodinného domu na místě velmi zajímavém - na protáhlém hřbetu terénního útvaru nazývaného Tvrzisko. Podle některých výkladů zde měla stát tvrz Benedy z Dubicka. A nyní tedy došlo na slova dubického kronikáře Josefa Koruny, že "rýč archeologa rozhodne", zda je tento výklad správný.

Záchranný průzkum provádí archeologové Vlastivědného muzea v Šumperku.

skrývka

Skrývka obnažila skalnaté podloží s jílovitou břidlicí na jižní a křemencovými balvany na severní straně.

Na první pohled se zdálo, že archeologové nebudou mít příliš práce. Během skrývky se objevilo několik středověkých, ale i starších, tmavých keramických střepů a železná šipka ze šípu kuše. Měla dobře zachovalou kovanou špici a na druhém konci kruhový váleček pro zapuštění do dříku šípu. Ostatně, o těchto nálezech na tomto místě se již vědělo.

Na ploše se objevilo málo náznaků prozrazujících skrytý objekt. Kromě rozptýlených střepů se našla dvě místa se stopami po ohništi a křemencový kamenný val asi dva metry dlouhý, který se později ukázal být skalním žebrem.




zemnice Teprve po několikadenní přestávce se silným deštěm se v břidlicové drti ukázaly další zajímavé příznaky. Jílovité plochy, o kterých nebylo jasno, zda jde pouze o prohlubně vyplněné jílem, nebo o něco zajímavějšího.

Na jednom z těchto míst se odstraňováním jílové náplně a velkých kamenů, objevuje prostor, který se zatím přisuzuje provizornímu domu, zapuštěnému do země , zemnici (viz např. zde ) Pravá strana je tvořena neporušenou břidlicí, na zadní straně je vidět pálená hlína (mazanice) a roztroušné kameny. Přední a levá stran je zatím nedokončena.




příkop Dalším překvapením byla oválná část zasypaného příkopu, který by mohl být součásti opevnění objektu umístěného východněji od skrývky. Mohlo se jednat o součást náspu nebo palisádové hradby. Na obrázku jej vidíte jako světlejší pás zahýbající doprava. Archeologové provedli i průzkum detektorem kovů, který potvrdil průběh příkopu nálezy kovových artefaktů. Většinou se jednalo o kované železné hřeby.




prsten Překvapením byl nález prstenu se dvěma očky. Ještě nebyl podrobně prozkoumán, takže první dojem je, že se jedná o postříbřený, možná i stříbrný prsten se vsazenými, zřejmě skleněnými, perlami. Kroužek je zdoben ornamentem. Zatím není rozhodnuto, zda se jedná o lacinou nebo hodnotnou šperkařskou práci.

Poslední názory spíše přepokládají první možnost a relativně malé stáří. Do zkoumaných vrstev se mohl dostat např. propadem do myší díry. I s touto možností se musí počítat.




hračka-koník Archeology velmi potěšil nález torza hračky z páleného bílého jílu. Jedná se o koníčka, který, bohužel jak to u hraček bývá, přišel o hlavičku. Na těchto obrázcích jej vidíte ze tří stran.




hračka-koník hračka-koník




příkop Hračka se našla v této sondě v hloubce několika centimetrů pod místem , kde jsou uloženy nálezy. ( Nálezů z tohoto místa bylo mnohem víc, průběžně se po oschnutí ukládají do sáčků označených číslem objektu a hloubkou, pro pozdější skládání mozaiky o historii tohoto místa.)

Tato sonda se začala kopat v místě původně považovaném za ohniště, jak je nahoře zmíněno. Bylo zde nalezeno mnoho zlomků keramiky, zvířecích kostí a popele. Protože se při průzkumu objektu musí najít jeho stěny v rostlém terénu, původní ohniště se vybíráním neuspořádané směsi keramiky, kostí, kamenů, hlíny a zlomků břidlice zvětšovalo, až k nalezení tvarů tehdejšího příkopu. Zde vidíte profil na východní straně sondy. Příkop byl tedy široký asi dva metry, hluboký asi šedesát centimetrů. Rozměry byly ve skutečnosti o něco větší, protože zde vidíme jen spodní část příkopu bez skrývky, která sama má výšku asi třicet centimetrů.




příkop Sonda je vykopána v místě, kde od jižní strany návrší zahýbá do oblouku, který je vepsán do šířky jižní strany hřbetu. Profil na severozápadní hraně sondy a pokračování příkopu vyznačeného důlky po nálezech kovů je na tomto obrázku.

Za zmínku stojí množství nalezených zvířecích kostí. Od mého laického pohledu to byla hlavně drůbež a vepříci, na kterých si pochutnávali když ne obyvatelé, tak alespoň ti, kteří likvidovali stopy po tehdejším objektu. Příkop jim nahrazoval dnešní popelnice.




nálezy Běžné nálezy v odkrývaném příkopu: zlomky keramiky (většinou středověké), kosti zvířat a kovové předměty. Část třmenu z jezdeckého sedla, kované železné hřeby, střenky nožů a zejména hroty střel.Zde je u dna příkopu vidět zatím nevyzvednuté dno nádoby.




kovové hroty Hrot šípu z luku (vlevo) a střela z kuše (vpravo).Hrot vlevo se nasazoval na tenkou tyčku šípu pro střelbu lukem. Jsou patrná křidélka, která zřejmě částečně stabilizovala let a také způsobovala větší zranění.




hrot do kuše Zde je další hrot střely z kuše. Je patrná kovaná špice a vpravo je kulatý dřík, který se zasadil do otvoru v ose dřevěné tyčky. Kovový hrot při výstřelu z kuše dokázal prorazit pancíř středověkého bojovníka.

Zatímco šípový hrot byl zatím nalezen pouze jeden, hrotů do kuše je nalézáno mnohem víc. Kuše zřejmě hrály v šarvátce o toto opevnění větší roli. Ty, které skončily v pravděpodobném hliněném valu za příkopem, zde zůstaly do doby, kdy se kamenitá hlína valu shrnovala zpět do příkopu za účelem rekultivace pozemku. Kolik jich zcela zrezivělo ve vlhké ornici se již nedozvíme. Jejich nálezy v minulosti jsou známy.

Zatím byly v zásypech nalezeny dva kulovité křemenné oblázky o průměru asi jeden centimetr. Mohlo by se jednat o "prakovou munici". Malý počet nálezů lze vysvětlit jednak snadnou přehlédnutelností, a také tím, že na rozdíl od hrotů zůstala většina této kamenné "munice" na povrchu.Byla přeorávaná ve vrchní vrstvě a je pravděpodobně ve shrnuté skrývce.




vyčištěný příkop Vyčištěný příkop má po celé odkryté délce zhruba stejné rozměry. Barvy na zeměměřičských výtyčkách se mění po dvaceti centimetrech. Na vnitřní (levé) straně příkopu si můžeme představit hliněný val asi stejné výšky jako je hloubka příkopu. Na něm mohly být dřevěné palisády. Útočník přelézající takový příkop byl z výšky palisády velmi zranitený.




kameny Val zpevňovaly kamenné balvany, které se kdysi, při likvidaci valu, shodily do příkopu. Kameny pocházejí z blízkého okolí. Jde většinou o slepence (arkózy), jak je známe z obou vrcholů Malé Polanky (u nás Skalky), kvarcity (křemence), nacházejí se poněkud nížeji, a dolerit, nazelenalý kámen vulkanického původu, který se dodnes nacházi v opuštěných lomech na spodní hraně západního svahu masivu Malé Polanky. Zmíněný kvarcit je také na dosah na severní straně hřbetu Tvrziska.




cicváry V zásypu se nachází množství kamenů podivných tvarů - t.zv. cicvárů. Jejich původ je ve sprašové půdě, která se nachází v okolí tohoto místa. Na této půdě vniklo blízké sídliště lidí lužické kultury, ale také již bývalá cihelna. Dnes po ní zůstal jen název ulice. Dešťová voda vyluhuje uhličitan vápenatý z vrchních vrstev této půdy a ten se znovu ukládá v dutinách nižších vrstev. Podle tvaru dutiny nabývá tato usazenina zajímavých tvarů. Uvnitř může být dutá. V cihelnách cicváry nemají rádi, protože způsobují praskání vypálených cihel. A vadily i při výrobě nepálených cihel,vepřovic. U nás se jim říkalo "pocine". Hlína pro ně se prosívala a cicváry neprošly. Je možné, že právě tato "odpadní hlína" s cicváry byla použita při rekultivaci pozemku k zásypu příkopu a zemnice.




Kůlové jámy V objektu, považovaném za zemnici, se v jeho odkrytém rohu (vlevo nahoře) objevily pozůstatky po mohutných kůlech, které asi držely konstrukci střechy. Vidíte je jako půlkulaté zahloubeniny do levé a zadní stěny (je v ní zeměměřičská výtyčka).




kostra psa Na dně této (snad) zemnice, v hloubce něco přes metr pod skrývkou, byla nalezena úplná kostra zvířete, pravděpodobně psa.




kamenný nástroj Osudy tohoto místa jsou tajemné a historie hodně stará. Zde je broušený kamenný nástroj ve tvaru dláta, které kdysi držel v ruce člověk v době kamenné (neolitu).




archeologové Pracovníci a příznivci Vlastvědného muzea v Šumperku při vykopávkách v Dubicku.Pracuje se převážně motyčkou ve tvrdé půdě a břidlicovém štěrku. Za foto děkuji panu MUDr. Šimonu Kolčavovi.




zemnice konec Práce spějí k ukončení. Největší úsilí se věnuje objektu, který byl pravděpodobně zemnicí. Je to asi největší archeologický objekt, který byl v Dubicku objeven. Velké překvapení při dočišťování bylo objevení druhého vchodu s náznaky schodiště. Na zadní straně vpravo vidíte první přepokládaný vchod z východní strany, vlevo je nově objevený vchod mířící k severu.

Přesto, že se zde nenalezlo větší množství artefaktů, význam tohoto objektu je v tom, že byl nalezen v neporušeném stavu. Takovéto zemnice se dají předpokládat u každého statku z doby kolonizace. Zakladatelé vesnice v nich museli přežít určitou dobu než, během jiné práce pro svou obživu, mohli postavit solidnější budovu pro svou rodinu a čeládku. Staletá činnost v obydlených lokalitách je však velmi často zničila a dnešní objevy představují povětšinou jen jejich porušené zbytky.

Je zde ovšem nutné poznamenat, že přesnější údaje o tomto objektu a o jeho účelu přinese jen podrobné zkoumání nalezených předmětů a určení jejich stáří. A možná také souvislosti s okolními objekty. I zde je mnoho záhad.




jamky Přístupná část pravděpodobného obranného příkopu byla dočištěna a bylo zde nalezeno ještě několik kůlových jamek. To jsou zbytky po zakopaných, kolmo postavených dřevěných kůlů. Ty mohly například nést konstrukci pro zpevnění navršeného valu, palisády nebo tvořit vstupní bránu.




jáma Na severní straně odkryté části příkopu byla na jeho vnitřní straně objevena část jámy, jejíž účel je zatím nejasný. Možná nějak souvisí s opevněním.




celkový pohled V polovině srpna 2021 je záchranný archeologický průzkum této skrývky ukončen. Vysvětlení historie tohoto místa je ale na úplném začátku. Nálezy snad umožní přesněji datovat vznik a zánik odkrytých objektů. Ale zdá se, že vysvětlující objevy archeology teprve čekají.


Závěrem několik úvah historicky nevzdělaného pozorovatele. Prosím odborníky, ať je raději přeskočí a neodborníky, ať je nemají za bernou minci.

- Jedná se o Benedovu tvrz?

Domnívám se, že nikoliv. Rozměry zatím odkrytého opevnění by svědčily o velmi stísněném prostoru. Pokud by se jednalo o přibližný kruhový tvar příkopu, pak by jeho průměr byl asi dvacet kroků. Rozměry zbytku opevnění v místě dnešního kostela jsou mnohem velkorysejší.

Množství nalezených velkých kamenů,je sice značné, ale postačuje snad jen na zpevnění hliněných valů. Zatím nalezené kameny se nezdají být nějakým způsobem opracované, což by kamenná stavba vyžadovala. Jestliže Benedův vrchnostenský kostel byl zděný a opevněn kamennou hradbou, lze těžko předpokládat, že by se vrchnost spokojila s dřevěnou stavbou za hliněným valem.

- Došlo zde k ozbrojenému střetu a kdy?

Podle množství šipek ze samostřílů zde zřejmě došlo k šarvátce o toto opevnění. Nyní nalezené šipky představují určitě jen malou část ze skutečně použitého množství střel. Jednak se jich několik našlo při dřívějších náhodných nálezech, neurčité množství je zcela jistě v hromadě skrývky a v neposlední řadě většina střel, pokud byly k nalezení,byla nejspíš sebrána po uklidnění situace.Nynější nalezené střely se našly většinou v zásypu příkopu. Byly tedy ztraceny v navršeném náspu nad příkopem a při jeho likvidaci byly shrnuty do něj.

Vzhledem k tomu, že byla odkryta jen západní část opevnění, nelze posoudit, zda byl útok veden jen z této strany ( tedy od dnešního kostela), nebo z více stran. A vlastně nevíme, zda se jedná o střely útočníků nebo třeba obránců dubické tvrze. Snad se jednou zjistí, kdo stál na vnější a kdo na vniřní straně příkopu.

Zda k boji došlo v roce 1424 při tažení husitů na Moravu a po vypálení Mohelnice, nebo o půl století později v roce 1471 při plenění tunklovských majetků vojsky Matyáše Korvína pod vedením hejtmana Františka z Háje, to snad pomohou upřesnit tyto nálezy. Nevylučoval bych i jinou dobu. Příležitostí k šarvátkám bylo na Moravě vždy dostatek.

- Jak dlouho se opevnění používalo?

Překvapilo mne, že kromě keramiky, železných předmětů, kostí a kamenů se ve výkopech našlo málo jindy bohaté humusovité výplně. Jakoby se příkop a val po dlouhá léta udržoval a zachovával v perfektním stavu, nezarůstal a nebyl plněn odpadky. Je také možné, že objekty byly po nedlouhé době zase zahrnuty. Tak by tomu mohlo být v případě, kdy by se jednalo a provizorní opevnění např. pro obléhací vojsko. Břidličnatá půda sice bujné vegetaci příliš nepřeje, na druhou stranu rychle větrá a něco na ní vždy vyroste. Zde to nevypadá na dlouho používaný objekt.

Doufám, že odborný průzkum nalezených artefaktů (keramiky, železných předmětů) a biologických pozůstatků (kostí a uhlíků) mnoho otázek objasní.


Jan Kopa
Červenec,srpen 2021





    Archeologické vykopávky v Dubicku za kostelem - podzim 2014
    Archeologické vykopávky v lokalitě Za Kostelem - doplňky

    Webový občasník

    Úvodní stránka