Dubická tvrz |
| "O místě, kde tvrz stávala není nic známo.(Josef Koruna: Pověsti a zajímavosti z Dubicka a okolí, str.72) " |
Kde stála dubická tvrz ?Jsem přesvědčen, že zbytky tvrze máme stále na očích. Je jím část zdiva dnešního hřbitova, po levé straně vhodu do kostela. Zeď je zpevněna několika pilíři a má okrouhlý tvar na který je zřetelně napojena novější část hřbitovní zdi. Pozůstatkem tvrze je i sakristie dnešního kostela, která byla částí i tehdejšího kostela a některé jeho stavební prvky svědčí o době vzniku před rokem 1250. Kromě toho jsou zde zaznamenané nálezy kamenných základů a železných pout v blízkosti dnešní kostelní veže. S vysokou pravděpodbností můžeme předpokládat, že tvrz zaujímala místo západní části dnešního dubického hřbitova.Vím, že tím neříkám nic nového. Tento názor se udržuje v povědomí dubických a je pro něj argumentů dost. Nakonec, i v Medkových dějinách dubického panství se to nepopírá: Centrum tvrze bylo zajisté v těsné souvislosti s kostelem (*2, str.10). A podle mého mínění jsou zde i další důkazy. 
Na mapě z roku 1834 (*4) je vidět tvar zdi ohraničující tehdejší hřbitov před jeho rozšířením. Důležitou informací je oválný tvar pozemku .Tehdejší geometři ho zjednodušili na osmiúhelník, aby mohli přesně spočítat výměru.Součet výměr všech parcel na mapovém listu totiž musel přesně odpovídat výměře celého listu, takže zakřivené linie se nahrazovaly úsečkami z důvodu přesného výpočtu ploch. Zachovalá část ohrazení hřbitova si svou oválnost udržela dodnes. Právě ten oválný tvar je charakteristický pro ohraničení tvrzí vzniklých ve 13.století.
Je dostatek důkazů (*2) o tom, že dnešní sakristie dubického kostela je původně presbytářem (kněžištěm) původního kostela z poloviny 13.století, tedy z doby první písemné zmíňky o Benedovi z Dubicka. Rozměry původního kostela byly jistě mnohem menší a ponechaly tak dostatek místa pro ostatní stavby v prostoru tvrze. Zakreslený kostel byl v době mapování stár něco přes devadesát let. Z původního kostela se začal přestavovat v roce 1710 a byl dokončen v roce 1741.Jeho rozměry byly zvětšeny tak, aby postačoval tehdejší farnosti, která se vzpamatovala z třicetileté války. Proto nový kostel přesáhl hranice původní tvrze.Márnice byla v té době postavena vně východní hřbitovní zdi. Tam pravděpodobně také sahal pozemek tvrze.Parcela si ponechala svůj původní tvar, protože v prostorách bývalé tvrze , v okolí kostela , bylo pohřebiště. Jeho tvar se změnil až s rozšířením hřbitova. 
Zde je současná mapa (*4) stejného místa.Sledujme vrstevnice na mapě a zanedbejme deformace způsobené srovnáním plochy pro hřiště,zarovnání některých oblých ploch orbou a zahloubení pro silnici. Na mapě je viditelný protáhlý hřbet (ostrožna), prudce se svažující na sever , mírněji na jih a zvolna se sklánějící k západu, ke vsi Dubicko. Na konci hřbetu, u nejprudšího svahu nad potokem, je zeď ohraničující část dnešního hřbitova. Ćást zdi má oválný půdorys, zbytek zdi je evidentně přistaven později a doplňuje předchozí část do tvaru polygonu s rovnými stranami.
Pro tvrz to bylo výhodné místo z těchto důvodů: - Stála v bezprostřední blízkosti vsi a vizuálně ji měla pod kontrolou. Ves ,ulicového návesního typu, se rozkládala západním směrem. Těsně pod tvrzí vesnici protínala důležitá komunikace. - A naopak, poloha na vyvýšenině v bezprostřední blízkosti vsi tvořila z tvrze místní dominantu. - Z tvrze byl solidní výhled na komunikaci od Úsova k Zábřehu a do údolí řeky Moravy. - Byla tu blízkost vodního zdroje. - Nad tvrzí , východním směrem, bylo dostatek vhodného místa pro nějaký veřejný prostor (tržiště), hospodářský dvorec nebo obojí. Nálezy mincí v této lokalitě by to mohly potvrdit. Proč ne výš ?V (*1) je tato poloha zpochybňována zranitelností, protože tvrz by mohla být ostřelována z vyšší polohy. Tato nevýhoda by se však neodstranila ani jejím posunutím o oněch 120m východně od dnešní márnice na zmiňovaný chlum. Ten není vrcholem , je to plošina , která je stejně zranitelná z míst o stovku metru dále.Plošina vznikla uměle. Nejvyšší místo je vzdálené asi půl kilometru jihovýchodně , kóta 336m (Polanka). Předchůdce zámku v Zábřeze nebo hrad Úsov je na tom situačně stejně jako naše předpokládaná tvrz. Tyto stavby byly postaveny na okraji ostrožny nad strmým svahem bez ohledu na to, že terén se nad nimi zvedá.Co by se změnilo , pokud by tvrz stála výše : - Dostala by se mimo přímý kontakt se vsí. - Zmenšil by se výhled , hlavně směrem k Zábřehu, protože by jej zastiňoval terén severně od ostrožny. - I po této změně by byla převyšována okolním terénem. Aby tomu tak nebylo , musela by být přesunuta až na Polanku. Pak by byla z obce funkčně zcela vyřazena. Po tvrzi by v těchto místech musela zůstat řada stop, za které nemůžeme považovat několik kamenů prošlých ohněm, ani kovové šipky. Červeně zbarvené kameny, tedy ty, na které působil velký žár, se v lokalitě Za Kostelem, která s Tvrzištěm bezprostředně souvisí, nachází ve spoustě zásobních jam, jako památka na dobu neolitickou a bronzovou. Kovové šipky mohou být důkazem terče útočníků,tak i eventuelních obhájců. Ale také mohly být pozůstatkem zničení přilehlého hospodářského dvorce. Dokazovat přesné umístění tvrze místním názvem Na Tvrzisku se mi nezdá vhodné. Tento místní název se dá vztahovat na celou spodní část ostrožny.Je samozřejmé, že označení samotného hřbitova pak svým významem přebíjí původní název a dnes se tvrziskem myslí jen prostor nad hřbitovem. Kde je příkop ?Tvrze si vystačily jen s pevnou kamennou zdí. Chránila před lapky, ne před obléhací armádou. Příkop představoval další náklady a aby splnil svou úlohu, musel by tvrz obepínat z více jak poloviny obvodu a musel by být dostatečně hluboký. Představa dubické tvrze s hlubokým příkopem a padacím mostem je sice romantická , ale málo pravděpodobná. Po příkopu by zcela jistě zůstala alespoň nějaká stopa.Beneda na Dubicku trvale nebydlel. Měl dům v Olomouci, v těsné blízkosti sídla olomouckých Přemyslovců, v jejichž službách sloužil. Jeho funkce markraběcího vrchního lovčího byla jistě časově náročná a často jej odváděla mimo domov. Tvrz měla hlavně správní a hospodářský význam. Kromě toho chránila v té době vrchnostenský kostel. Kdy vznikla ?Jestliže nemáme jistotu jak vznikl blízký hrad Úsov, mnohem těžší je odpověď, jak vznikla malá tvrz v Dubicku. Souvisí to s přemyslovskou kolonizací zdejšího území a kdo zde kolonizoval? Je velká pravděpodobnost, že to byli Švábenicové, kteří snad nějakou dobu měli v držení i Úsov. O Úsově a Švábenicích píše zajímavě David Papajík v *5. V knize je také zajímavá zmíňka o t.zv. "kolonizačních provizoriích", která se v době kolonizace budovala pro ochranu kolonizačních území a která se vyznačovala jednoduchým opevněním a stavěla se na ostrožně (*5,str.50). Některá jsou známa z pěti až deseti kilometrového okolí Trutnova. Zde se v polovině 13.století usadili a kolonizovali okolí také Švábenicové. I tvrz v dubicku by hypoteticky (podle mého názoru) mohla být kolonizačním provizoriem, postaveným asi pět kilometrů severně od Úsova. Toto provizorium mohlo později posloužit vrchnímu lovčímu Benedovi jako základna k jeho práci a pak jako jeho rodové sídlo. Pohodlné bydlo to jistě nebylo, dům v Olomouci byl určitě pro život jeho rodiny vhodnější.Jak zanikla ?
Benedovo dubické panství se začalo rozpadat dědictvím a prodejem již ve třetím pokolení.
Pravnuk Ctibor Morava patrně založil brníčský hrad a v roce 1377 je pánem na Brníčku jeho syn Mikuláš. Je otázka, jak byla tvrz v té době využita a dá se říct, že jako správní středisko panství již zanikla. Kostelík, původně vrchnostenský, se stal farním již před rokem 1297, protože jinak by nemohlo dojít k žalobě plebána Jaroslava na Benedovy vnuky (*2).
Fyzicky však zanikla později a její pozůstatky máme na očích do dnešních dnů.
Jak již bylo řečeno, její opevnění mělo odradit případné lapky .Tvrz nebyla malý hrad, nebyla stavěna aby odolala vojsku. Také v době její stavby byla vojenská výzbroj a taktika zcela jiná než v době, kdy na ni dolehly osudové útoky. Proto nebude na místě představa, že husitské vojsko a později vojsko France z Háje ve službách Matyáše Korvína dobývalo dubickou tvrz v nějaké velké bitvě. Skutečnost bude asi méně romantická. Hradby tvrze ve spršce šípů nejspíš nikdo nebránil. Dubičtí nejspíš přečkali to nejhorší s chudičkým majetkem v lesních stržích nad Dubickem.Na rozdíl od sousední vsi Ostrova měli větší štěstí a vesnice tak nebyla vypálena až do jejího zániku. Možná došlo k částečnému poboření hradeb ,pravděpodobně byla zapálena dřevěná stavení a zničeno hospodářské zázemí (dvůr) v blízkosti tvrze. Její význam však nebyl takový, aby se s ní dobyvatelé dlouho zdržovali.Tvrz tak zcela nezanikla. Na Aretinově mapě panství zábřežského z počátku sedmnáctého století ( vlevo je moje neumělá kopie) je malým náčrtkem zobrazen její tehdejší stav. Největší změna vedoucí k fyzickému zániku byla asi způsobena barokní přestavbou kostela, která jistě spotřebovala mnoho z upotřebitelného materiálu tvrze. Zbytek mohl posloužit pozdějšímu rozšíření kamenné zídky kolem hřbitova. Mimochodem, archeologické výzkumy na hradě Brníčko naznačují, že ani on nebyl za onoho osudného tažení Matyášových vojsk zcela zničen. Byl patrně používán i v době pozdější(*3). |
Webový občasník
Úvodní stránka