Kdo rozbil III.ilegální ÚV KSČ ? |
| Navazuji na článek o Vítězslavu Lepaříkovi, kterému bylo přisuzováno rozbití ilegální organizace KSČ. Byla to událost provázená mnoha zmařenými lidskými životy a obrovským utrpením na jedné straně a neobvyklým cynismem na straně druhé. Jak to tedy bylo ? Článek se opírá hlavně o práci *1. |
Budování
24.dubna 1942 byla v pražském bytě u Jelínků gestapem přepadena schůze členů II.ilegálního Ústředního výboru KSČ. Podstatná část jeho členů byla zatčena a tím byl tento vrcholný orgán komunistické strany rozbit.My starší známe tuto scénu z čítanek a z povinné četby "Reportáže psané na oprátce" od člena II.ilegálního ÚV KSČ, Julia Fučíka.
S tímto ilegálním orgánem spolupracoval i Josef Molák ( * 29.4.1893 v Žákovicích u Soběchleb), který zatčení unikl. Přešel do ilegality a začal budovat III.ilegální výbor KSČ. Využil k tomu vazby spotřebního družstva "Včela" kde on sám , před odchodem do ilegality, pracoval v jedné z poboček družstva. Vzhledem k poměrům po Heydrichyádě přeložil ústředí ilegálního KSČ z Prahy na Berounsko.Tam již existovala komunistická odbojová skupina BRDY-NELIBA, která měla předválečné kořeny ve skupině provádějící průmyslovou špionáž pro Sovětský svaz(*4). I velitel skupiny Jaroslav Neliba byl zaměstnancem družstva Včela a s Molákem se stýkal v rámci napojení na předchozí II.výbor strany. Na posílení značně oslabeného vedení ilegální organizace KSČ v protektorátu se moskevské vedení KSČ v čele s Klementem Gottwaldem rozhodlo vyslat parašutistický výsadek označený KOM D a složený z osvědčených kádrů strany, momentálně se nalézajících v moskevském exilu. Měli seznámit komunistický odboj v protektorátu se směrnicemi a pokyny moskevského vedení. Velitelem byl Rudolf Vetiška (* 25.12.1895 v Praze)- funkcionář KSČ, v letech 1937 - 1938 krajský tajemník v Kladně. členy výsadku byli : František Klein (* 13.11.1913 v Liberci) - předválečný tajemník mládeže KSČ , novinář německé národnosti.Radista skupiny. Antonín Vohradník (* 27.10.1891 v Praze) - zakládající člen a později sekretář Československé komunistické strany. Jako chemik byl pověřen funkcí instruktora sabotážních akcí. Karel Procházka (* 18.2.1892 v Libušíně u Kladna) - předválečný poslanec KSČ. Měl být vedoucím odbojových akcí. První část výsadku (Vetiška, Klein) seskočila chybou navigace u Vyškova v Polsku, na 300 km vzdálené místo od záchytné adresy. Po zakopání vysílačky museli na plánované místo u Čarnovic dojít pěšky. Tam již na ně čekala druhá část výsadku (Vohradník, Procházka - KOM D/II). Pomocí polské ilegální komunistické organizace byli převedeni do protektorátu. Molák s nimi, pomocí Procházky, navázal spojení a v červenci 1943 byli kooptováni do III. ilegálního ÚV KSČ ( někde jsou v III.ileg. ÚV KSČ z parašutistů uvedeni jen Vetiška a Procházka). Sledování
Při zatýkací akci gestapa na Pardubicku byl 21.února 1943 již po druhé zatčen tamní instruktor KSČ Jaroslav Fiala(* 13.4.1900 v Oseku okr.Duchcov).Od svých 21 let byl členem KSČ a v roce 1934 byl devět měsíců na Leninské škole v Moskvě.Znal se dobře s Molákem i Vetiškou. Již v únoru 1942 byl gestapem zatčen a vyslýchán kvůli předválečné návštěvě Moskvy. Později byl propuštěn, ale výslech gestapa jím otřásl.Druhý výslech ho zlomil a stal se důvěrníkem protikomunistického referátu II A pražského gestapa, kterému šéfoval Heinz Jantur. Získal za to služební byt a 2500 korun měsíčně. A počínal si velmi aktivně.Jako známý předválečný komunistický fumkcionář si systematicky budoval postavení ve vedení ilegálního KSČ. Spojení mezi členy ÚV KSČ se provádělo přes kurýry a spojkou mezi Vetiškou a Vohradníkem se stal právě Jaroslav Fiala. Na Josefa Moláka měl přímé spojení.Získal informace, pomocí kterých si gestapo mohlo zrekonstruovat celou cestu výsadku z Polska do Prahy, včetně místa zakopané vysílačky.
Fiala nabídl parašutistům výrobu nových falešných dokladů a vyžádal si na ně fotografie. Protože falešné doklady dodané před výsadkem byly velmi špatné, nabídka byla vděčně přijata.Gestapo, které doklady vystavilo, tak o nich mělo dostatečné znalosti. V souladu s dodanými pokyny z Moskvy se odbojové skupiny na Kladensku a Berounsku aktivizovaly. 5.srpna 1943 byla vykolejena lokomotiva na trati Příbram - Plzeň, 8.srpna 1943 byla vyhozena do vzduchu část železniční tratě z Prahy do Berouna. Gestapo, které zatím práci výsadku a III.ÚV KSČ sledovalo, se rozhodlo na Berounsku zakročit. Po těchto sabotážních akcích se Molák, který očekával reakci gestapa, rozhodl změnit zakonspirování.Od útěku z Prahy byl ubytován ve vilce na okraji Berouna a spojkou mezi ním a Fialou se nyní měl stát majitel domu Karel Vydra. Byl to též pracovník družstva Včela a stal se členem nejužšího vedení III.ilegálního ÚV KSČ. Jakmile to pracovníci gestapa zjistili, pochopili, že pokud nebude Fiala přímo navázán na Moláka, znamenalo by to ztrátu mnoha informací.Proto se rozhodli Vydru odstranit. Zkáza
Na gestapu pracoval tlumočník Laštovička, který dodával zprávy odboji. Ten přes kurýry poslal vzkaz , že gestapo sleduje samotu u Berouna, čímž mínil Vydrův dům, tedy dočasné Molákovo bydliště. Vzkaz byl špatně pochopen a odbojáři rychle přemístili z jiného domu na samotě u Berouna jiné funkcionáře, Kůrku a Vetišku.
Laštovička v té době zjistil, že Fiala je konfident a opět po kurýrech o tom poslal zprávu do Berouna k Molákovi.Protože jedním z kurýrů byl sám Fiala, zpráva byla zachycena a Laštovička byl na gestapu zjištěn jako autor.Byl v tichosti zatčen a 29.září 1943 bez soudu oběšen v cele na Pankráci. 18.srpna 1943 gestapo přepadlo Vydrův dům.Karel Vydra byl zatčen a během následné prohlídky bytu byl vedoucí III.ÚV KSČ Josef Molák zastřelen.Nahradil jej Rudolf Vetiška. 14.října 1943 Fiala vylákal Antonína Vohradníka k Vetiškovi. Cestou byl Vohradník zatčen a postupně přesvědčen ke spolupráci s gestapem. Na základě Vohradníkovy výpovědi a Fialova udání byl 16.října 1943 v Poděbradech dopaden radista KOM D František Klein. Ten se snažil s pomocí Arnošta Šmída o výrobu náhradní vysílačky pro spojení s Moskvou. Nedodělaná vysílačka zůstala v Němcově mlýně v Lhotce u Zbiroha.Klein místo prozradil. Celá rodina mlynáře Němce i s Arnoštem Šmídem byla brutálně zatčena, část z nich popravena , ostatní, kromě jediného syna , nepřežili koncentrák. Po nátlaku při vyšetřování Klein přistoupil na spolupráci s předsevzetím, že bude hrát dvojí hru. Gestapo po něm chtělo šifrovací klíč pro spojení s Moskvou, Klein všal tvrdil, že jej má Vetiška,velitel výsadku. Jakmile byl, jako spolupracovník gestapa, propuštěn na svobodu, šel Vetišku varovat a odbojářům přiznal své postavení. Gestapo tuto hru odhalilo, Klein byl znovu zatčen a popraven v Terezíně. Gestapo nechtělo, aby se zpráva o likvidaci výsadku dostala do Moskvy. Proto zahájilo akci proti polské komunistické podzemní organizaci. Vohradník, a zčásti i Klein, vyzradili síť kurýrů v Polsku. Po opětném zatčení Kleina musel Vohradník gestapu, při výjezdu do Polska,jednotlivé kurýry vyhledat. Při této akci byl zatčen i vedoucí polských komunistů Pavel Finder. 16.listopadu 1943 byl zatčen Antonín Vidim a Fiala se stal členem nejužšího ilegálního vedení KSČ. 8.února 1944 gestapo zatklo třetího člena výsadku KOM D , Karla Procházku. Procházka po celou dobu od příchodu do protektorátu nevyvíjel prakticky žádnou aktivitu. Při zatýkání u sebe neměl zbraň ,jen zvedl ruce a řekl" "Charašó". Jeden člen gestapa mu prý poklepal na rameno se slovy: " dobře jsi to udělal Karle".Bez nátlaku uvedl do protokolu všechny osoby které mu pomáhaly. Z jedenácti zatčených bylo 10 popraveno. Zůstalo po nich 17 sirotků. Od června 1944 začal být Fiala podezírán, že je zrádce. 23.července 1944 byl na Karlově náměstí zatčen Rudolf Vetiška , 6. srpna v Hloubětíně Arnošt Weinder. Václav Kůrka došel k přesvědčení že Fiala je zrádce. Na 8. srpna 1944 pozval Fialu na schůzku do Prahy-Záběhlic, kde jej chtěl zlikvidovat.Místo Fialy se objevilo gestapo a v přestřelce byl Kůrka zabit. Tak zemřel poslední představitel III. ilegálního ÚV KSČ. Epilog
Odhaduje se, že Jaroslav Fiala poslal do spárů gestapa asi jeden a půl tisíce lidí.V únoru 1945 začal pracovat na tom, aby měl po válce dostatečné alibi. Snažil se vetřít do odbojové organizace na Kladně. Tu však v březnu 1945 objevilo gestapo a 24.3.1945 je Fiala uvězněn na Pankráci. Později je převezen do Terezína, kde čekají na smrt i jeho oběti. 2.května 1945 došlo V Malé pevnosti k nejmasovější popravě za celou válku. Z vedení gestapa došel seznam 70 jmen určených k zastřelení. Protože zde řádil tyfus byla vyhlášena karanténa. Den předtím Červený kříž převezl některé nemocné jinam. V to doufali i ti, kteří se po vyvolání přihlásili a vystoupili z řady. Jen někteří své jméno nechtěli slyšet a zachránili si tím život. Padesát odbojářů, kteří měli na kartě šifru XYZ, bylo popraveno.
Jako padesátý první byl popraven člověk, který mnoho z nich na popraviště poslal. Jaroslav Fiala. (*2,*3)
Zatčený Karel Procházka se stal konfidentem a po válce byl 15.4.1947 odsouzen na 20 let vězení. 22.prosince 1948 byl propuštěn na svobodu a 29.dubna 1949 mu byl trest prominut prezidentskou milostí. Přestěhoval se do České Vsi u Jeseníku, kde žil s prvorepublikovou poslankyní Marií Čižinskou, která byla stále členkou strany. Rudolf Vetiška také vězení přežil.Byl kvůli podezření ze spolupráce prověřován a nebyl obviněn. O výsadku KOM D napsal v roce 1966 knihu "Skok do tmy". Konfident Antonín Vohradník byl 15.ledna 1945 gestapem znovu zatčen. Společně s Vítězslavem Lepaříkem, protože připravovali atentát na své šéfy protiparašutistického oddělení gestapa. Lepařík, velitel skupiny Glucinium, byl do protektorátu vysazen v noci z 2. na 3. července 1944, 17.října 1944 byl zatčen gestapem a postupně přinucen ke spolupráci. Na rozdíl od Lepaříka nebyl Vohradník popraven a dočkal se osvobození. Po válce, 12.května 1945 byl znovu zatčen. Ve své poválečné výpovědi z 8. července 1945 uvedl : " Lepařík mi otevřeně řekl, že pro gestapo pracovat nebude,že je tahá za nos a že jim vypláchne rybník.Dohodli jsme se s Lepaříkem, že budeme pracovati proti gestapu a každou práci jim budeme mařit. " ... "Rozhodli jsme se, že Šandera (velitel paraskupiny Barium - pozn.JK) dostane legitimace od Zálesáka a že rychle převedeme všechny parašutisty do bezpečí. Zálesák jel s Lepaříkem do vých.Čech a spojil se se Šanderou.O tom spojení gestapo nevědělo. Sjednáno bylo dodání legitimací a opatření bytů a prostředků. Já naléhal, aby s věcí bylo spěcháno, neboť komisař Laimer byl velmi netrpělivý a naléhal na chycení Šandery, sháněli jsme čisté nebo staré legitimace občanské, bylo to ale velmi těžké a bylo nám to osudné." Vohradník se před mimořádný lidový soud nedostal.Podle spisů zemřel přirozenou smrtí 23.11.1945 jako vězeň policejní zajišťovací vazby. Nic již nebránilo tomu, hodit odpovědnost za rozbití III.ÚV KSČ na nežijícího "parašutistu ze západu Lepaříka" a tento mýtus, alespoň v místech kde nebylo nic známo o výsadku KOM D, dlouhá léta živit. Jeho šiřitelům nevadilo, že prostým srovnáním časové posloupnosti událostí by byl odhalen nesmysl. Fakta byla zamlčována a kritické posouzení upravovaných dějinných událostí se nepředpokládalo. Věřím, že dnes to již neplatí. |
Webový občasník
Úvodní stránka